OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
marius - [12.12.2008 19:43]
To se mas, behem nasi navstevy to bylo spis jak na nejakem amaterskem rugby zapase...tlacenice
tiez sme nanho boli v jeho domovskej galerii a bolo krasne prazdno
Na podobnych vystavach jsou opruz takrka vsichni fotografove... pokud se stoji 5 hodin ve fronte na lupen, tak tomu cvakajici paka pred kazdym obrazem zrovna 2x nepridaji... Kdo potrebuje fotit detaily, techniku atp, nebude mit problem ziskat kvalitni profi dokumentaci nebo si za par drobnych zaletet na otocku treba do VG muzea v Amstru a tak si v klidku fotit treba cely den...
Albetina 6.12
Tak jsem si vystál skoro 5 hodinovou frontu a nechápu ty, kteří nadávají na organizaci. Při takovém počtu lidí nemám připomínek. Jak byste chtěli vyřešit takové množství lidí? Když už jsem tam stál takovou dobu, tak jsem udělal pár fotek i detailů a to co jsem našel na NETu se nemůže rovnat tomu, co jsem nafotil. Nejvíc si cením těch detailů, ty tahy štětcem (tuby), plastičnost, to na žádné kopii neuvidím. Škoda, že jsem detailů nenafotil víc. Také nechápu "fotografy" co fotily s bleskem, těm bych napařil pěknou pokutu za ničení uměleckých děl. Někdo také psal, že van Gogh je přeceňovaný, ale kdo s takovým zápalem nakreslil takové množství obrazů, kreseb, ... a prodal jen jeden jediný. Většina z nás by to asi vzdala, když si uvědomíme podmínky života v jeho době.
Tak neviem s tymi frontami, dnes o cca desiatej rano tam uz bol celkom natresk (rozhodne taky, aby bolo prezeranie obrazov neprijemne) a kazdou chvilou sa to zhorsovalo... nechcem vidiet, co tam muselo byt poobede.
Jasne ze ne... vsak aj ten vlak byl uplne v pohode...
no chystám se do Vídně mezi svátkama na pár dní, tak možná oběhám nějakou kulturu...doufám
fiha, ja som sa tam tiez motal okolo tretej, ale obedoval som v restauracii, takze sa nemusim az tak hanbit, ze?
Sel jsem kolem v nedeli ve 3 odpoledne a fronta byla jen na schodech venku... zato zpatecni pendolino do Prahy plne krajanu se svacinkama, rvoucima deckama, pivem a predmety pripominajicimi onu vystavu...
Jinak Vidensky Haus des Meeres parada (http://www.haus-des-meeres.at/) - i pres stisnene prostory a naval lidi... + vanocni trhy a stanky se svarakem mimo vyhlasene turisticke trasy parada //:=]
ja som tam bol v nedelu o 17:00, na listky som cakal 10 minut a vo vnutri sice bolo plno, ale dalo sa pozriet vsetko.
prdel je akurat, ze na van goghovi bolo plno a vystava matissa, miro, cezanna, picassa a dalsich v suterene bola (polo)prazdna ;-)
moje milá polovička tam byla někdy minulej týden a málem ji tam umačkali, otřesná organizace
Jj katalogy, reprodukce, fotografie atp mivaji spickovou kvalitu... ale zase prijit v Horni Dolni do senku mezi vidlaky a na usmolenem displeji resp fotografii ukazat mazanici/umeni se slovy 'Koukejte chlapy/mano, co sem vyfotil a kde sem bil'...
Hlavně je celkem prdel, že ti chytráci, co přes zákaz fotografují a ještě s bleskem, si myslí, co nebudou mít vzácného, ale protože spousta těch obrazů je pod sklem, mají na fotce akorát odraz blesku. Kdyby si otevřeli nějakou přihrádku na www.artcyclopedia.com, najdou tam nádherné reprodukce těch stejných děl, co jsou na výstavách. A takový katalog v muzejním obchodu sice nějakou tu kačku stojí, ale většinou jsou dělané tak precizně, že samotné jsou umělecké dílo a připomínka na celý život...
Manatar - [27.11.2008 13:08]
Tusim blesk muze nekterym exponatum ublizit...
Burane!!! To není jako na koncertě Bůčkie
tak proč to focení nepovolí?
vike
26.11.2008 12:34:01
ignorovat uživatele
no ty vole, luza s panskymi manyry, lol //:=]
Nemoh jsem jinak, ale bylo to silnější než já:-)
Mari : 'fotografove' jsou kapitola sama o sobe... Louvre, Orsay atp hruza... naopak v Amstru (kralovske muzeum, van choch atp) si zadneho fotografa nevybavuji... pridejte zajezdy rvoucich decek, co by byly radeji v dysnylandu nebo v mekaci, a o zabavu je postarano...
Myslíém, že řešení ala výstava Karel IV. je nabíledni – rezervace prohlídek na určitou hodinu a tím pádem i možnost regulovat počet lidí v sálech. Problém je, že sekuriťáci nestíhají, většina se jich přetahuje se řvoucími Rakušáky venku a uvnitř jsem viděl jediného hlídače, který fakt nestíhal eliminovat ani jednoho fotografa.
mari se byl podivat na vincenta... :-) ja byl trosku zklamany z rozsahu del pozdejsiho obdobi, na to jak "bombastickou" tomu delali reklamu jsem byl u vystupnich dveri drobet rozcarovan...ale diky bohu alespon za to...u nas neproveditelne a viden je blizoucko...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek