Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je hlavne videt, ze nekdo premysli vice nez by bylo zdravo :-)
Je vidět, že za materiálem stojí přemýšlivá osoba, navíc žena, tzn. část pivních "hrozičů", co se uměj maximálně tak zpít na fesťáku do němoty a pak se válet v koutě ve chcankách, to asi moc nezaujme.
the thread
star of ash nemuze zaujmout lidi, kteri u hudby nepremysleji - tento material vyzaduje pri poslechu skutecne soustredeni. rozezranym avantgardomilcum to tedy muze pripadat jako opravdova spicka. no a jini pak uzivaji vyrazy typu "mrdkovitost". co o nich tenhle typ sebeprezentace vypovida, je uz vec druha.
Súhlasím s Allegorom, aj keď musím povedať, že mne sa Peccatum veľmi páči a hlavne album ,,Lost In Reverie". Ale samozrejme Emperor je pre mňa priorita v rámci Ihsahnovej tvorby.
Peccatum je asi relativně nejhorší z projektů Ihsahna, ale i tak je hodně dobré. Mám nejradši samozřejmě Emperor a pak hodně i Ihsahnovu sólovou tvorbu, především angL.
Počul som to iba jedenkrát a nejaké extra dojmy to vo mne nezanechalo...
Je to mrdka..ale dobrá. Halford potvrdí
Peccatum NENÍ mrdka.
mno novinku jsem sice neslysel, ale soude dle iter.viator hadam, ze to bude pro me mnohem stravitelnejsi nez ihsahn nebo vetsina alb peccatum.
a propos spoluprace se siratorim je temer privilegium (viz jeho spartanska diskografie http://www.discogs.com/artist/Kenji+Siratori :p)
Pokud nekdo resil dilema, kdo ze je vlastne zodpovedny za mrdkovitost Peccatum, dostal v podobe solovek obou hlavnich protagonistu jasnou odpoved. 'Prekvapive' a zcela v duchu manzelskych tradic je to fifty/fifty //:=]
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek