NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Instrumentalny shred technicky death s podladenym strunovym aparatom a kvalitnym soundom. Chlapi skurvene vedia. Avsak co si pocneme my ostatni s takymto vybrusenym exercise audiobookom pre mlade gitarove talenty, na to nemam odpoved…
Slyšel už někdo to nové album Conquering Dystopia?
http://www.metal-archives.com/albums/Conquering_Dystopia/Conquering_Dystopia/404516
ad instrumentalna muzika - skuste Intervals a ich EP The Space Between.. su nikym, ale su skveli..
Novej Loomis celkem baví, je to takovej easy listening co ti tak prosviští kolem, ale příjemnej :)
Na novince neni tak jednoznačnej hit jako Jato Unit, ale to bude tim že teď tam neni moc slabých míst takže jeden nevynikne, ale nejvíc se mi z posledního alba líbí bonusovka, uvolněná písničková Reverie for Eternity.
http://www.youtube.com/watch?v=q7t8N0sXNh0
..ale Hangar 18 tam zazní hezky :-)
Poland
Pro mě je jednoznačný vrchol song Continuum Drift, ale asi hlavně díky Polandovi jinak je ta deska slabší než debut. I ten Friedman tam nějak nezazářil...
Mně se ten zpěv líbí. Dělá to songy zajímavější, třeba duet s Ihsahnem je skvělej ;-) a i ta baba zpívá docela hezky. Taky bych řek, že tentokrát Loomis dal dokupy víc zajímavejch melodií, ale tak silný momenty jako "Sacristy" nebo "Cashmeere Shiv" na novince nepřekonal.
Přijde mi spíš horší než minule - patrný přitlačení na pilu, několik nazpívaných songů navíc tak nějak rozbíjí koncepci. Neříkám, že špatný, dobrý je to. Ale tak nějak nad tim mam otazníky, no.
Si musím zohnať.
novinka sa mi paci velmi...
onanie....
Tenhle výraz používají jen laici nebo šumaři...
Vyborny instrumentalny album, na miestach kde vypusti paru a prejde aj k inym zanrom priam prekvapujuci, jedine co mi vadi je booklet s necitatelnym fontom v kontraste s pozadim, dodnes som si neprecital mena hosti, ja ich proste neviem precitat :)
Tak to jsme na tom stejně:-)
Zatím je to tak, že nikdy více Jeff Loomis než "Nikdy více" :-)))
Mě to album baví,tak nevim:-)Ale upřímně jsem zvědavý,jaký bude nový album "Nikdy-Více".
Mě ta studna právě vyschne tak nejpozději v půlce druhé skladby.
Jeff má nevyčerpatelnou studnici nápadů,takže neni se čeho bát:-)
Nějak u tohohle alba postrádám smysl. Pořád čekám, kdy začne Dane zpívat a hurá, máme tu nový Nevermore.
Masakr. Jen škoda těch riffů, mohly dobře fungovat na novince Nevermore. Tohle je plýtvání:-)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek