Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Instrumentalny shred technicky death s podladenym strunovym aparatom a kvalitnym soundom. Chlapi skurvene vedia. Avsak co si pocneme my ostatni s takymto vybrusenym exercise audiobookom pre mlade gitarove talenty, na to nemam odpoved…
Slyšel už někdo to nové album Conquering Dystopia?
http://www.metal-archives.com/albums/Conquering_Dystopia/Conquering_Dystopia/404516
ad instrumentalna muzika - skuste Intervals a ich EP The Space Between.. su nikym, ale su skveli..
Novej Loomis celkem baví, je to takovej easy listening co ti tak prosviští kolem, ale příjemnej :)
Na novince neni tak jednoznačnej hit jako Jato Unit, ale to bude tim že teď tam neni moc slabých míst takže jeden nevynikne, ale nejvíc se mi z posledního alba líbí bonusovka, uvolněná písničková Reverie for Eternity.
http://www.youtube.com/watch?v=q7t8N0sXNh0
..ale Hangar 18 tam zazní hezky :-)
Poland
Pro mě je jednoznačný vrchol song Continuum Drift, ale asi hlavně díky Polandovi jinak je ta deska slabší než debut. I ten Friedman tam nějak nezazářil...
Mně se ten zpěv líbí. Dělá to songy zajímavější, třeba duet s Ihsahnem je skvělej ;-) a i ta baba zpívá docela hezky. Taky bych řek, že tentokrát Loomis dal dokupy víc zajímavejch melodií, ale tak silný momenty jako "Sacristy" nebo "Cashmeere Shiv" na novince nepřekonal.
Přijde mi spíš horší než minule - patrný přitlačení na pilu, několik nazpívaných songů navíc tak nějak rozbíjí koncepci. Neříkám, že špatný, dobrý je to. Ale tak nějak nad tim mam otazníky, no.
Si musím zohnať.
novinka sa mi paci velmi...
onanie....
Tenhle výraz používají jen laici nebo šumaři...
Vyborny instrumentalny album, na miestach kde vypusti paru a prejde aj k inym zanrom priam prekvapujuci, jedine co mi vadi je booklet s necitatelnym fontom v kontraste s pozadim, dodnes som si neprecital mena hosti, ja ich proste neviem precitat :)
Tak to jsme na tom stejně:-)
Zatím je to tak, že nikdy více Jeff Loomis než "Nikdy více" :-)))
Mě to album baví,tak nevim:-)Ale upřímně jsem zvědavý,jaký bude nový album "Nikdy-Více".
Mě ta studna právě vyschne tak nejpozději v půlce druhé skladby.
Jeff má nevyčerpatelnou studnici nápadů,takže neni se čeho bát:-)
Nějak u tohohle alba postrádám smysl. Pořád čekám, kdy začne Dane zpívat a hurá, máme tu nový Nevermore.
Masakr. Jen škoda těch riffů, mohly dobře fungovat na novince Nevermore. Tohle je plýtvání:-)
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek