Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nuz, aj vdaka Paulovi som zacal pocuvat rockovu muziku. Potesila by recka z albacov Flying dog a King of clubs...
Paul vydal nedávno nějaké alubm s jedním zpěvákem zní to schopně hodně tradičně pojatý rock to je. Co se týče tipů na isntrumentální muziku, tak já bych uvítal více recenzí. Není tu jen Paul. Určitě by se našlo i pár dalších desek, z letoška Elias Viljanen, Vinnie Moore z dob minulých interpreti jako RaIN, Marty Friedman, Steve Vai a pár dalších.
a nema to byt spis "ticho následované ohlušujícím řevem"?
Imothep : jdeš zase hodit po Paulovi obdivným okem na MR.BIG?
Jinak mi tohle album mi přijde jako opravdu výborná záležitost. Je sice čistě instrumnetální a vokální linku nahrazuje kytara (překvapivě :) ). Ale je na něm perfektně vyvážená hudební a instumentální složka. Je to skvěle zahratý a přitom nepostrádá hudební cítění a chytlavost. A má super melodky. Takže žádný onanie pro horních pár set.
NDR
Tak zkus i predchozi desku Get Out Of My Yard. Nese se v podobnem duchu.
Takychto hudobnych tipov by tu mohlo byt viacej!!
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek