Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nikdy som neporozumel a nepochopil, čo je také zaujímavé na tejto kapele. Hudobne - slabé, spev - slabota, na pi.., logo - okopírované, ten novodobý image? Okopírovaný. Keby aspoň v niečom náznak vlastnej kreativity, originality, nejakého vymedzenia... Ako snaha je evidentná, manažment, PR, určite aj kontakty skrz fesťák (možno tu je odpoveď na otázku, že "nerozumiem účasti tejto bandy na niektorých akciách, čo oni tam vlastne robia so svojou chabou produkciou"), prachy sa tlačia nemalé do toho, ale nejako stále iba druhé husle a do prvej ligy ďaleko. Behemoth či aspoň Hypnos z nich nikdy nebudú čo do "popularity". Majú problém preraziť na tom našom malom piesočku a to ide už o relatívne starých pardálov.
"Kráska a zvíře?" Spíš duo zvířat, ne? Vždyť tý ženský by stačilo do ruky vrazit bičík a může vyrazit do sádlo máslo salónu.
modo?
Mora IK?
Svedskou Elitserien dokonce hraje jeden doom metalovy tym... (presmycka napovi)
Hledám dům holubí je klasika štýlu.
co ak je to slovo v nazve piesne?
Starý dúm se rozpada napriklad?
Co třebas NOVEMBERS DOOM ?
k doomovým kapelám, které obsahují slovo doom v názvu skupiny nebo albu, jsem velice skeptický:))) stejně jako k BM, který reflektuje BM scénu nebo hip-hopu, který reflektuje hip-hopovou scénu))
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek