OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
animosity RIP
animosity RIP
Leif
Ani tak nejde o to, ze by som to potreboval citat ja, ale skor ludia, ktori to este nepoznaju. Vela ludi berie recky ako urcite odporucania odbornika. Mozno by ich viac zaujimali recky na ASP a JFAC ako na Animosity
no ako sa to vezme, skor by som ich priradil k Animosity ako k Obituary alebu Six Feet Under:-)
faceless je death metal..to bude pro rípra :)) ripinka metaly nepíše :))
napriklad posledny The Faceless?:-))
koukam že ripoň naskočil na moderní vlnu:-) copak nás čeká dále?:-)
...A když se mi ten názor nelíbí, tak samozřejmě rozjedu flame jak hovado, to už patří k dobrému zvyku. :)))
Většinou jen shrnutí napravo, celý se mi to většinou nechce číst. Celý si to přečtu jen když mám chuť a čas a když jde o redaktora, jehož názor mě fakt zajímá.
Morbo: nečteš recenze na materiál, který znáš?
Mě by docela zajímala hypotetická statistika (protože to asi neni spočítatelný), kolik přečtení tu bylo za účelem přečtení recenze na něco, co eště neznám a kolik bylo přečtení něčeho, co už dobře znám.
Osobně věřim, že by to klidně mohlo bejt i něco jako 30% ku 70%.
Toto je vec, ktorú som doteraz nepobral. Buď niekto potrebuje "potvrdenie" o tom, aký má skvelý vkus, alebo sa chce pochytiť s recenzentom, pokiaľ ten subjektívne bude vidieť veci inak.
navíc, k čemu potřebuješ recenzi, když už nějakou kapelu znáš a máš na ni svůj názor? :-D
JFAC nejsou true.
Co sa tyka predkapiel pred Cryptopsy, lepsie ako BTM je kazdopadne, aspon podla mna, Trigger The Bloodshed. Zmesky deathcoru a grindu su vzdy namakane a v ich podani je to fakt super. Album Purgation ma drzi uz niekolko mesiacov.
Nemam nic proti Animosity, aj ked ich hudba sa mi v niektorych momentoch zda trochu prekombinovana, ale nechapem preco sa tu neobjavila este recka na All Shall Perish alebo Job For A Cowboy. Alebo, ze by boli Animosity vyraznejsie hudobne deathcore teleso?
BTM jsou bezduchou onanií se světlejšíma momentama
masakr....na fluffu mě předloni moc nezvali..až ted v abatonu to bylo super.....pravda čim dal tim mladší viz beneath the massacre vládnou, jen aby to nezapadlo do nějaké bezduché onanie technických riffů bez nápadu...něco jako předkapely před cryptokočkama....dobrý, mladý nadějný ale nic co by nepřeválcovali třeba zmínění beneath nepředvedli......animosity budiž světlou nadějí....jako kdysi psyopus
Velice kvalitní, ale mně osobně víc sedí dříve recenzovaní The Red Chord...
Výborná vec. Len viac takýchto mladých kapiel.
absolutní vražda
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek