Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No hej Lions pride je naživo velmi dobrý.
ty si od silvestra jeste nachmeleny nebo uz zase? dyt jdes zitra do prace, cece!
K8a se Šnofje omlouvala za nezajimava postřeha :-(
kdyby to aspon bylo neco zajimaveho:_)
K8 se omluvat, ono myslela že by to člověka nemělo přejít a tak to dala ke fšem Enšnt Rajts, aby bola jistota! Promíjela...
kruci keite, staci 1 x !!!
v NS a BM ma casto slovo 'mrdka' jedno synonymum -- 'kult' :)
tuším
Já je viděl živě na Assaultu tuším v roce 2002 a přišlo mi to jako totální zhejvíkovatělá zoufalost s otřesným zpěvem. Odborně se tomu říká tiším mrdka:-)
Black metal is really dead!
Nedá mi to abych nereagoval. Hudebně se mi Ancient Rites taky líbí, ale podle všeho to má asi háček. Zdá se, že to jsou pěkní pokrytci, když tu napíšu, že z několika zdrojů jsem slyšel zprávu o tom, že Belgická BM mafie jezdí do Brna za lidmi z Eclipse a jdou se společně zasmát k památníku holocaustu. Ancient Rites mají nazi oi punk vedlejšák Lion's Pride. Nemají úplně nazi
texty, spíš takové to "my jsme bílí evropani a vy jste špína", je to spíš OI punk music, něco jako Orlík. Každopádně v Brně hráli s Českejma neonacistickejma kapelama Squad96, Randall Gruppe a Německou KampfZone, vystříhli pár coverů SkrewDriver a Gunther na sobě měl prej triko Blood and Honour (rasisitická organizace
založená zpěvákem ze SkrewDriver), a že se na ně hajlovalo jim moc nevadilo. Huh, toto je peklo!
Black metal is really dead...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek