NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro Rumcajse.
To Rumcajs :
Na kolika koncertech Manowar si byl, že napíšeš takovou kravinu. Jeden koncert přece neznamená , že další nebyly delší a hlavně dobré !! Nebo spíše výborné !! V BUlharsku hráli třeba 4,5 hodiny . To je málo ??!! Co mě jako fandovi na Manowar sere teď, je že po super a dnes již kultovních deskách neplněj sliby - Měly být k výročí 25 let Kings být vidět neviděné záběry ze zákulisí, koncerty .. A k dvd KIngs of metal 2é. výročí jsem čekal , že vydaj dvd kde budou všechny hrané songy z prvních alb po KIngs of metal.
Teda pardon, s výjimkou KIS !
Rumcajs: Kdybys neuvěřil bulvárním lhářům a nepřátelům metalu, věděl bys, že repasí Kings of Metal ManOVAŘI natočili nejlepší rockovou nahrávku všech dob!
Co je 12 let ve srovnání s věčností? :-)
:-)
Marné :-). Když jsem si ten článek přečetl, strašně jsem se při vzpomínce na tuto akci nasral a muselo to ven. 12 let zpoždění, ten čas ale švihá.
Nj. Radšej neaktuálne ako nikdy. :))
Zlín 2002
Pro mě byl tento koncert největší výmrd, který mohla kapela svým fanouškům udělat, a kterého jsem byl bohužel účasten. Pekelné koncertní tempo, díky kterému jste měli pocit, že jste na koncertě tak 15 minut a najednou konec bez jakéhokoli vysvětlení. 70 minut a šlus. Trapně se pak De Maio vykecával, že se jednalo o standardně dlouhý set, který hrajou vždycky, když každý ví, že Manowaři byli proslulí tím, že hráli přes dvě hodiny a býval to jejich trademark. Tady někdy začalo jejich sraní fanouškům na hlavy, a zároveň pro mne zborcení mýtu Manowar.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek