Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
po poslednom fantastickom albume znie aj novinka velmi slubne, vykradacka Black Sabbath dosahuje vrcholu (napr.hlavny riff vo Waterwitch je Electric Funeral jak vysity), ale ja to tymto panom proste zeriem.. po prichode Roberta isiel Candlemass s kvalitou prudko hore, skoda, ze it's gonna be over..
Candlemass
Nelze než s autorem souhlasit. CANDLEMASS spěchali s novým výtvorem a kde nic tu nic. obě předešlé desky jsou o třídu lepší.
Louisy - musim se k tobe pridat, bohuzel, je to takovy nemastny neslany - proti predchudci - rekl bych velka nuda. Ani to nenuti k dalsim poslechum, snad jenom z titulu, ze jejich predchozi tvorba byla zajimava. Skoda
tahle
deska je nádhernou ukázkou toho, jak to můžou dobří muzikanti totálně zvorat. Chybí tomu drive. A to jsem je míval hodně rád.Škoda, snad příště.....
Tak tak. Lowe je snáď to jediné, kvôli čomu si Candlemass občas púšťam. Veľmi dobrá je The Bleeding Baroness, inak mi neutkvelo z novinky nič. Väčšina ma vyložene nudí.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek