OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Paráda, tak honem :-)
jj,
MMX?
jooooj, tak novinka mnam...
no já myslím, že nás Ondrajs nemůže rozházet, ne? :D
hlavně má obdiv za neustálé koncertování
---
trochu mi chybi u recenze zminka o textech. Tak nevim jestli si mel promo bez nich nebo original. Myslim ze v textech taky najdes nadhled. Ale taky vtipne nazvy songu.
Dale bych vyzvednul produkci celkovou. Je mnohem prijemnejsi a prirozenejsi. Komplet bici nahrala kapela uplne bez jakychkoli samplu. Coz je primej kontrast s kapelama co zaspali na komplet samplingu, priklad Heaven Shall Burn, coz je pro mne hudebne totalne zastarala a mrtva kapela uz poslednich nekolik desek.
Tohle je nova vlna v nemecku. Tahle kapela zachranila nudnou produkci LifeForce, prodala 15 tisic kopii stareho alba, coz vubec neni malo v dnesni dobe. A navic jsou to velmi prijemni lidi.
Mikita
fuuu a to je ondrajs ještě hodnej! :)
hehe, jiná generace... první riff hatebreed, druhej dillinger escape plan, třetí ion dissonance, čtvrtej... prostě paráda!
A já zcela otevřeně přiznávám, že tuhle kapelu miluju.
Zcela otevřeně přiznávám, že tuhle kapelu nenávidím.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek