OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Já to mám naopak - první čtyři (hlavně ten třetí electro song) - to si člověk řekne "Špica album!" - každej song jinej styl a každej vrcholně chytlavej, ale počínaje pátým songem nuda a pseudo-vážnej vopruz. Hra na něco s čím bych Muse nerad spojoval.
Kolini a sa 1: Hmm tak koukam ze ste si poslechli prvni tri skladby a pak vam to rcite hralo jen jako kulisa protoze clovek kerej tohle album slysel cely by v zadnym pripade nerekl ze to je konumni hudba, protoze konzumni hudba to fakt neni. Prvni tri songy povazuju za nejhorsi na albu a zbytek je podle me bez vyjimky genialni.
super
Dovolim si nesouhlasit s autorem tohoto clanku, me osobne album sedi, na prvni pohled neni sice tak vyrazne jako predesla,ale maji napad a pokud jde o posledni tri skladby, je to tresinka na dortu, naprosto uzasne skladby, skladby s klavirem jsou u muse pro me jedny z nejlepsich a je to pro me i znamka toho ze jsou to pani muzikanti kteri opravdu umi.
preco?
kedze som sa stretol z roznymi ohlasmy na tento album a trochu som pohladal na nete dovolim si sem okopirovat jednu recenziu z ktorou sa uplne stotoznujem
.........Novy MUSE album je...iny. A zaroven aj nie. Je v nom isty druh konzistencie, ci uz sa to tyka smeru, ktorym sa vybrali pred troma rokmi (alebo bolo to uz pred siestimi?), alebo vnutornej konzistencie albumu ako samostatneho celku.
Neviem preco, ale vacsina ludi sa tvari, ze su novym albumom prekvapeni a sklamani. Neviem preco, nechapem to. Vsetko naznacovalo tomu, ze to dopadne presne takto. Kto cakal, ze sa vratia MUSE spred osmich rokov, je naivny. MUSE sa nikdy netajili tym, ze sa nepokusaju zdokonalovat to, co vytvorili, ale ze chcu spravit vzdy nieco nove.
Niektore piesne kombinuju stare s novym a dari sa im to (Uprising, USoE, Resistance), inym zasa nie (Guiding Light). Niektore su postavene na tom, co tu uz u MUSE bolo. Aj tu sa vsak najdu take, ktorym to svedci (MK Ultra) a bohuzial aj take, ktore potom vyznievaju ako sequel k dobremu filmu (teda su stale dobre, ale lepsie teda ani zdaleka). No a potom su take, ktore skusaju nieco uplne ine. Tieto sice naoko predstavuju najvacsiu hrozbu pre dusevne zdravie oddaneho posluchaca, ale ked sa ten dobre pripravi, tak v konecnom dosledku dopadnu celkom dobre.....viac tu...www.lastfm.com.tr/user/meehail/journal/2009/09/19/30tefi_the_reviewance_(alebo_review_the_resistance,_noveho_albumu_od_muse)
right
neche sa mi rozpisovat tak len v skratke.. mas uplnu pravdu Kolini. Len mi je divne ze tito fajnsmekri im to cele zeru... To fakt nepocujete ako je ten album podobny vsetkym tym instantnym srackam, ktore lezu z mtv a vivy kazdy den?
ach jaj
naozaj neskutocne radiove album...
chlapci si asi uvedomili ze novodoba hudba sa ubera konzumnym smerom a nezostava im nic ine len sa zaradit a drzat krok..
a to je velka skoda.. Bellamy je hudobny genius..
a urcite maju na viac nez na the resistance..co povazujem za skutocny odpad..
jedina normalna vec je Unnatural Selection aj to asi len preto lebo riff je takmer identicky s New Born..
kde su tie casy ked tvorili hudbu typu Origin of Symmetry?
prvá skladba je super
brutusáček
se voe kdiš to uznaj y borcy s Bukovyni, tak to album musý bít viňykajýcý, ne?
ještě lepší..no fíha :)
brutusáček:
Je:-). Prvních 5-6 písniček je suprovních, další dvě takový "Muse průměr" a ta závěrečná symfo trilogie už ten celkový dojem "nestihne" nijak zvlást pokazit (a být, alespon, kratší, tak je dojem z tohohle alba ještě lepší).
"Výborné album, ale je fakt, že ke konci mu dochází dech (a poslední tři písničky jsou dost hrozné a úplně zbytečné)."
hlavně že je výborné .)))
....
Výborné album, ale je fakt, že ke konci mu dochází dech (a poslední tři písničky jsou dost hrozné a úplně zbytečné). CD mi přijde jako taková kombinace Absolution (melancholičnost) a Black Holes (hitovost). Škoda, že se jim nepodařilo udržet takovou kvalitu jako u prvních pěti tracků, které, podle mě, patří k tomu nej od Muse. Ale celkově (velká) spokojenost.
P.S.: Absolution a BLaR jsou si naprosto rovny:-))
Já jsem čekal, že to dopadne ještě hůř, takže nakonec nejsem až tak zklamán :)
Tak tak, Absolution je zatiaľ vrchol. A čo sa týka Exogenesis tak posledná skladba z troch je trošku málo nato čo som od toho očakával.
Mně se Exogenesis, pt. III líbí, imho písnička s nejlepší atmosférou na celé "The Resistance" - spíš než exkurz do vážné hudby mi to ale přijde jako návrat někam k dobám Showbizu, hodně tam cítím ty "staré" melodie a postupy, jenom dobře zamaskované. A "Black Holes" řadit na špičku tvorby Muse, no nevím, pro mě je naprostá špička "Absolution" :)
Najviac ma mrzí ten záver albumu, tie posledné tri skladby. Nemám nič proti takýmto nápadom, ale znie to ako jedno natiahnuté intro. Ak to už chceli takto umiestniť, tak to mali nabiť nápadmi, ja si však zo všetkých troch pamätám možno jeden moment ktorý ma zaujal. A to je dosť málo. Mohli z toho spraviť jednu skladbu na záver a ušetrené minúty vyplniť nejakou peckou ako The Resistance :/
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek