Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
In Flames?
Tahle kapela s In Flames nemá společného nic!!! Spíše tam vidím podobnost s kanaďany Quo Vadis.
S tymi Flames mi to prisli tiez dost uhodene, ale co uz...
Slyším tam především starší IN FLAMES z období Whoracle. Když se to někomu líbí, tak já mu to samozřejmě brát nehodlám. Já na to mám svůj názor a ten jsem i vyjádřil;-)
Skvělé
album. Kalkul z toho fakt neslyším, vše poměrně kvalitně zahrané a složené. IN FLAMES? Probůh, kde? 8/10.
vynikající deska. Trochu jsmem nepochopil souvislost s In Flames, která je zmiňovaná v té slabší rezenzi
Tisíckrát obehraná a ještě k tomu nudná písnička. Kalkul z toho smrdí na sto honů.
Dovoluji si s Dalasem nesouhlasit. Kvalitní nahrávka nemusí za každou cenu přinášet něco nového, záleží také na tom JAK (!) je to zahrané. Dichotomy má grády a rozhodně tam je víc než jen líbivé kytary. A In Flames?..., ty přehrává rozdílem třídy.
20. su v Blave, mrknem a poviem, ako bavia na zivo...
No vidíš. Mňa nebaví:-)
No neviem teda Dallas, ale prave BtA sa mi zdaju v tej zaplave Us kapiel jednou z tych originalnejsich. A "nove" album hlavne bavi - na rozdiel od toho predchadzajuceho.
jméno
FUCK YEAH! to jméno si zvolili skutečně příhodně :-D
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek