Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ad Skandinavsky dum
Jen upresnim, ze Skandinavsky dum vystavu pouze propagoval a informoval o ni na svych strankach, jinak s organizaci nemel nic spolecneho.
Přesně tak, znamená to, že kapely jsou kvalitativně nadřazené třeba veškerému českému blacku dohromady, a to proti němu nic nemám:)
"Elitni" zni trochu jako "nadrazeny" ze? :)
Uplne vsechno.
Čo je Ti na tom slovku "elitný" smiešne?
elitní :-D
Tak ono tu elitní norskou scénu tvoří tak 7 kapel, pokud chtějí od každé jednu desku...je to tak těch pár kousků dokola.
jo myslim kveldssanger, ono to jelo asi jen par alb dokola, ale zbytek byl nejaky sramloidni black :)
dreckus - [17.10.2009 16:07]
tuším tam hráli staří ulver, že? alespoň tedy, když jsme tam přišli
Týjo, tam snad fakt zajedu.
jo a moc se mi tam libil typek, co vypadal jako varg v dobe soudniho procesu (vcetne ucesu a obleceni), jen byl tmavovlasy... a mel vyblednute tricko iron maiden :)
vystava malickata - skoda ze to nebylo dohromady s houstonskym rapem, to by byl dobry kontrast..
potesila kniha od vice books (dost levna - 1000 za takovy material je super, pokud to nekoho zajima) a ze tam hrali stylovy srot.. a pochopitelne taky videt vsemozne existence na vernisazi (od metalistu po arty intouse)
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
Tore je mrtev a tohle je jeho poslední deska. Bohužel od začátku nepřesvědčivá elevator music, i když bohatě proaranžovaná. Chybí atmosféra. Tu nalézám až v poslední třetině. Avšak Garm je Garm, takže to ještě prohledám, jestli jsem něco nepřeslechl.
Švédové si na svém debutu nedělají hlavu z letopočtu a prostě drhnou pro svou domovinu typickou již trochu historicky zasmrádlou melodickou death šablonu. Ze stylové klasiky berou vše včetně zvuku, ale jelikož jim to hezky šlape, je to hodně slušná jízda.
Vložit diskusní příspěvek