OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
námrd to je to máš recht:) a Fire... je skvelá koncertní skladba
"Into the Abyss" je skvelý album, po melodickom "Hypocrisy" dostali chlapci chuť nahrať poriandy námrd a to sa aj podarilo. Také skladby Resurrected, Fire from the Sky či Unfold the Sorrow sú geniálne.
End of disclosure u mě taky klesl, po počátečním nadšení... Když se koukam na můj žebříček tak by dneska vypadal zase jinak, oblíbil jsem si víc Abucted, zato Into the abyss bych dal nanejvýš šestku
Uf, toto letí:). Dostals mě.
V případě End byly ty čtyři roky nicméně asi málo. Jde "jen" jakože o další kvalitní desku v řadě, což je právě i s ohledem na tebou zmiňované čtyři roky málo. Chybí posun, resp. absenci tohoto posunu vyvažuje "jen" solidní materiál, nikoliv materiál na úrovni Taste. Asi tak.
Ja si myslím že ho to stále baví a štvorročné intervaly medzi albumami sú ti málo?
Novinka, resp. poslední deska už mě teda moc nebere. Ta plastová produkce mi navíc docela vadí, byť ji Peter stále ještě zahaluje do pěkných melodií. Evidentně ho to už moc nebaví, měl by si dát přinejmenším delší pauzu.
Tak eponymný album z roku 1999 je to najlepšie čo Peter vydal, ale aj "A Test Of Extreme Divinity" je veľmi silný album; podľa mňa Hypocrisy majú kvalitatívne veľmi vyrovnanú diskografiu, takže si od nich užívam všetko čo vydali :)
self titled
čo je s/t?
Ale posloucha se to celkem hezky, to ano, nicmene je to vyvar z kategorie slabsich. To v s/t mi stala lzice a jeste jsem si pridaval chleba, chlapci moji.
Zdenos
Suhlasim Zdenos tiez si ten album dost casto uzivam a furt krutim hlavou preco tie slabe recenzie ale asi mas pravdu mozno v tom je to kuzlo...skoda tych co ho nenasli...
Taste of extreme divinity- kouzelné album, neskutečně podceněné, ale možná v tom je to kouzlo :-) skvělá hudba
mrdka z krtka
Peter + Lindemann
Prý se něco kuje mezi HYPOCRISY + RAMMSTEIN, copak z toho asi vyleze?
zvuk je ok, ale prevedenie 0 bodov...
http://www.discogs.com/Hypocrisy-Penetralia-Osculum-Obscenum/release/4804664
Máte někdo tu letošní reedici prvních dvou alb od NB? Jaké to je, má cenu do toho jít?
můj žebříček
první 2 alba - 6,5
fourth dimension - 6,5
abucted - 7,5
final chapter - 8
hypocrisy - 9
into the abyss - 8
chapter 22- 8 (avšak uplně jiný styl, ale stejně moc dobré)
arrival - 10
virus - 6
taste of ED - 9
End of disclosure - 9
Jinak můj žebříček desek Hypocrisy:
Osculum Obscenum 6.5/10
The Fourth Dimension 7/10
Abducted 8/10
The Final Chapter 7.5/10
Hypocrisy 9/10
Into The Abbys 7.5/10
Catch 22 7.5/10
The Arrival 9/10
Virus 6.5/10
Taste OED 9.5/10
End Of Disclosure 8/10
Tak víš jak,sto lidí sto chutí.A hodně obecně!! vzato, je to tak,že redaktoři a recenzenti mají radši progresivnější kapely,co jsou nepředvídatelnější,a vyvíjejí se,protože je tam co hodnotit...Když někdo jako Hypocrisy hraje už 12 let tak nějak to samý,ono se to hůře hodnotí...
Takže já většinou(ale ne vždycky!!), když si přečtu recenzi a kapela,je označená za průměr,ale relativně v pohodě,melodická rychlá ale stagnující, a je jí dáno třeba 6/10,jako tady na TOED,tak vím,že to většinou bude pro mě a bude mě to bavit.
Na druhou stranu když čtu většinou standartní ódy na technické a inovátorské kapely,jako The Dillinger Escape Plan,Gojira,Mastodon,Opeth (u těhle kapel mám v některých medíích pocit,že podle recenzí je vždy nové cd úžasné ještě měsíc před tím, než to vůbec někdo slyšel:(..),tak vím,že to pro mě nic nebude...
Tyhle výše popsaný situace,mám většinou při čtení nejmenovanýho,ehm.. Sparku,u nejmenovanýho webu (Abbyszine :D ) atd....
Čest vyjímkám ,jako právě tady na Metalopolisu,tady se mi recenze redakce většinou líbí a docela dost,tak ze 70% se shodují se s mými názory.:)
ovšem naše chválení je pravým opakem pohledu redaktorů :D
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek