Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ne.
...ale no tak...
ne :p
Uff, no, Big Boss - ono je to možná krapítek jednodušší. Ten chlap zrovna dvakrát netrpí pokorou a sebekritikou, a to v konfrontaci s bohužel klesající úrovní posledních alb na kterých se podílel, je o to víc ku jeho "neprospěchu".
Jinak souhlas, je to svéráz a hotovodvacet.
Ale hned se do něj pouštět je taky od nás vychcanost - v době Kargeras/The book/Black seal jsme mu žrali z ruky. A ne, že ne.
rip : no, ten můj rýpanec směřuje spíš k tvým prvním dvoum větám. To je ale fuk, proč to řešit?
Equirhodont je v pohodě.
offtopic
Equirhodont je otřesnej :)
paax: Ty takty jsem nějako nepobral. Dobrá hudba musí mít 1,5/42,3 takty?
Allegor: A ty neplánuješ založení svých myšlenek? Imho by to bylo ještě lepší počtení než ty Jiřího...
Každý jsme nějaký... já ho jako člověka naznám, viděl jsem s ním jen pár rozhovorů, něco přečetl, má prostě svůj svět a nikomu ho nevnucuje. Řeším tady muziku a ta se měl líbí. Root ani tak ne, ale balady jo.
Holt asi se s ním musíte sejít a ukamenovat ho za jeho špatné myšlenky, protože jsou jiné než globální názor na něco!?
Třeba takový Axl je piča jako dřevo a co... nic.
"Svéráznej člověk" to je nepochybně, ale mimo to taky vůl, podívej se na jeho "myšlenky", to je fakt počteníčko.
Mě BB vůbec nevadí, je to svérázný člověk hotovo. Nemusí být snad všichni stejní ne? Balady se mě také líbí, je to pěkně udělané. Jó já zapomněl, nejsou tam 1,5/42,3 takty že? :-))
Allegor: Nevím, jak nyní, ale ještě tak cca 2 roky nazpět byla nejúspěšnější CZ kapelou v zahraničí (myslím že celkově, nejen metal) Krabathor.
Měřítko: Počet prodaných nosičů v zahraničí.
Equirhodont je veru výborný, hlavne jednotka dvojka je už taká dáka divná
Já se těším na Jirkovu reakci v myšlenkách 2009...
Nalepší sólo Bigboss je aj tak Equirhodont, minimálne prvý album je aj s odstupom času výborný.
kriste, už zas?
Ať si o Bigbossovi myslíte co chcete (taky ho nemám zrovna moc v oblibě) jsou Root jednoznačně mezinárodně nejúspěšnější česká metalová kapela a jedna z mála kapel, která taky do žánru přinesla něco svýho, čehož si všímali i recenzenti v zahraničních zinech. A nemluvil bych jen o "kontextu doby", protože jak bylo Zjevení skutečně spíš takovou opožděnou českou manifestací bubáckýho metalu 80.let a dneska působí spíš úsměvně, tak The Book nebo Black Seal je hooodně jiná káva.
dreckus - [13.11.2009 00:24]
Ne, ne, jakože naivní a mimoňský... a pravdivý. Bohužel.
Myslím, že tyto kapely při takových návštěvách vůbec netrápí náš malý "omezený" trh...
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek