OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druide! mám rád, dosky po ňom, som nepočul
Druide! je asi komerčně nejúspěšnější album Krucipusku (vo tom žádná), ale na můj vkus až moc tradičně rockové (nejspíš kvůli Ryparovi) . Ahoj a Amen jsou jiný, chvílema až "ujetý" desky a to mě na nich baví.
Sestava
Nemůžu si pomoct ale podle mě byla nejlepší sestava s Rendou Ryparem a Jarinem Jankem. Od tý doby šel Krucipüsk kvalitativně dolů, to se týká i vydaných alb. Druide! bylo prostě jedinečný.
ahoj bylo divný hudebně i textově....nová deska je, nevim asi ty texty krakonoše nepobíram
můžu
potvrdit. Krucipusk je ve vynikající formě. byl jsemna nich v Plzni v Šeříkovce a byla to paráda. Nový album Amen jsem si ihned zakoupil. A od tý doby se těch písní nemůžu zbavit. Songy jako Kafe a cigára, Dědova víra a Kašička, nemají chybu. Jedna z mála českejch kapel co můžu. Strejda je prostě borec...jo a Shake shake baby....
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek