Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Retro jak řemen, supr se vším všudy, vokály nevyjímaje... krásná reminiscence na staré AMORPHIS, Elegy a Tales.
Vokály jsou právěže skvělé. Hrozně mě to jako celek baví.
Podľa mňa je to dosť fajn.. EP bola spolovice vykrádačka novšej éry Amorphis, album našťastie znie trochu inak
já
se na desku moc těšil. LP mě pěkně navnadilo, ale po asi týdnu poslechu mě CD přestalo bavit. Hrozně mě serou pasáže kde zpívají čistě. Škoda. Vypadalo to nadějně.
tohle EP je super na druhou stranu, jen hodně jiný než album, který mě zklamalo.. no co už, tak maj rádi Jethro Tull no.. kdo nemá..
Podle mě album stojí tak trochu za hovno, ale jak je ctěná libost :)
Album je moc dobrý. Recenze již brzy...
fantasticke EP ktore bolo este prekonane plnym albumom...
hrozné
nič extra, ale dá sa
no
já nevím, mě to přijde parádní CD.......asi jsem staromilec.....já o tomlhe mini CD četl na Lords of Metal a tam to hrozně chválili. Těším se na desku.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Vložit diskusní příspěvek