Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
fajn deska:) následující Slovo mi přijde už taková mdlá
tvl skáčuca mařena :-D
Já bych řekl, dle názvů skladeb,že texty by mohly být něco ala Russia über alles. Nu, když je to baví...
Ale těžko říct, studovat ty texty rozhodně nehodlám. K muzice už bych byl konktétnější - ultraheroická kýčovitá hovadina (tak to vidím já)
wow!
to je shit!
hlavne tá skackavá Marfuša s líškou okolo krku
To Lunetyk: Jako neznalý textů Arkony bych se rád otázal, v čem spočívá její "náckovina"? Vážně by mě to zajímalo ...
Takový náckoviny sem taháte. Není vám ani trochu stydno?
Spevacka vyzera dobre, v kazdom klipe ma slusny sexepil, bohuzial hudobne je tato kapela pre mna prilis popova a nudna. Vo vseobecnsti takuto hudbu velmi nevyhladavam, ale ked uz mam naladu na vychodoslovansky paganmetal, doporucil by som urcite skor Temnozor, Drudkh, Graveland alebo Nokturnal Mortum. Tiez mi o dost viac hudobne sedi polska Arkona.
Marigold: :-))))))))
Reaper: No, začíná to jako Alkehol :-)))))))
až na poslední větu bych to podepsal
Zpěvačka mi nevadí, ta slovanská melodika je aspoň něco novýho narozdíl od těch tisíckrát napodobovanejch Tarj a Sharon. Jenže samo o sobě to nestačí, protože ta hudba je naprosto, ale opravdu naprosto neoriginální, tisíckrát přežvejkaná, všechny Folkearthy aspol. jako by z toho vypadly. Navíc ta trapňoučká pagan image. Že na tom ujíždí někdo komu je nad dvacet je už na zamyšlení. Když paganmetal, tak jako Beltain
minule som si vypocul ten predchadzajuci album a celkom nuda a sed
jony, to bolo asi po rusky, že? Máša sa nevie anglicky naučiť ani tých pár kecov medzi pesničkami. Na Brutale to bola riadna hanba.
Reaper - [20.1.2010 16:33]
aha, tak už chápu, proč to píše luboš:)))
Arkona
Arkonu mam rada a s novym albu som plne spokojna.Priniesol to,co sa mi paci a co si rada vypocujem.V porovnani s predchadzajucim albumom mi tento pride akoby uhladenejsi.Neviem...je to moj pocit.
se jí to splnilo...všude je sněhu a sněhu
nedával kdysi nekdo na forum link, kde zpevacka volala po bile evrope? :-)
Neznamená ARKONA rusky ARGEMA?
Šílenost... Možná tak před pěti lety bych tomu dal 7/10...
http://www.youtube.com/watch?v=n1M7iRuAWuE
MI bohatě stačilo tohle...
Jenže v těchto tóninách zpívají všichni rusové. A na Mášině hlasu není nic, co by vyčnívalo z řady ruských folkařů/ek.
no
mě ta zpěvačka sere ještě víc než Deadmana
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek