OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po Predatorovi jsou desky U.D.O. možná méně třpytivé pro americké uši, ale kvalita je bez kompromisů zachována a i v letech, kdy si dal Mistr zaslouženou pauzu na občerstvení, se na jeho albech s ocelovou jistotou nacházelo alespoň 3 - 5 zaručených tutovek.
Souhlas! U.D.O. 87-91 parádní desky a klasiky žánru, ale po Predator jsou U.D.O. jen šeď a průměr. Proč? Mathias Dieth byl jen jeden a takový parťák Udovi sakra chybí! Kaufmannův kolovrátek to totálně zazdil! Pravda, poslední deska je velké překvapení. Noví sekýrníci mají hráčsky na Dietha, ale kreativně zatím bohužel ne.
ř
Obj.Ov. celkem v pořádku, ale jedna věc mi nehraje. Udo sólově z pželomu ´80 -´90 let byl boží, reunion jenom kvalitní a potom zase Udo sólově kraloval...
Tak pro mě je srdeční záležitostí deska Objection Overruled. Ale Predator hodnotím rovněž vysoko, sice nedrží tak úplně pohromadě a poslední věc Primitive je opravdu primitivní, ale jinak... geniální CROSSROADS s tím akustickým outrem a pěveckým soubojem Uda a Petera Baltese - nádhera, Run Through the Night, Hard Attack nebo Baltesem nazpívané dvě skladby Lay It Down a It Ain't Over Yet. Věčná škoda, že album tak zapadlo. UDO mi přijde čím dál víc monotónní, šablonovité, jen aby byla pravidelná dávka skladeb.
Nějak mi ta deska neleze do hlavy, pro mě ji zastíní všechny desky U.D.O.
= nějak mi ta matyka neleze do hlavy, asi su blbé....
Moje nejoblíbenější placka Accept. Trstuhodně zapadla. V porovnání s takovými U.D.O. ala Solid či No Limits neskutečná pecka.
parada
Tornilla poznam z TT Quick dlhé roky. Pre mňa to bol jediný Uda nahraditelný spevák. Stalo sa - je tam a doska sa vydarila. A song typu Metal Heart možno pride /hoci Pandemic. alebo Shades Of Death - no neviem...../čas ukáže
Však ona Louisova spíše negativní než pozitivní recenze brzy všechno rozčísne a vnese trochu světla. :-) Nakonec budu ještě za obhájce.
To nám je jasné :-) z Predátora moc energie nesálá :-(
Mám samozřejmě na mysli Blood of the Nations, ne Predator...
Desku poslouchám poprvé a dost mě překvapují ty ze začátku záporné názory. Zpěvák je skvělý, zvuk je parádní a energie z toho stříká. Staré desky vlastně neznám ale tak svěží metalovou desku staré školy jsem už několik let neslyšel...
album teprve roste... :)
Tak co je s tou slibovanou reckou?(:
recenze
pro zajímavost:
http://www.metalunderground.com/reviews/details.cfm?releaseid=3810
no to co je před baladou, se mi teda fakt moc nezdá....teda první tři songy sou dobré, ale další slabota
ba ba, poctiva osma by tomu urcite slusila.
myslím
že se na těch osm dostaneš. U mě zatím 8,5-9/10. Mě to prostě povalilo.......
Těch 7,5 myslím že už vydrží. Jinak jsem rád, že hlavní recenzi píše někdo jinej, ale druhej pohled bude mít určitě formu vysvětlení toho faux pas.:-)
Po těch 14 letech tam byl tvůrčí přetlak tomu se nemůžeš divit. Ale songy typu metal heart se už dneska nedělají (bohužel)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek