Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro mě jejich nejlepší deska.
Ano, "The Writ" znamená "súdne oznámenie". Túto skladbu (a vlastne celý album) nahrávali Sabbati celý rok a okrem príprav skladieb prechádzali nekonečným súdnym procesom s bývalým managementom.
Tuším, že "writ" je výraz pre druh naformulovanej žaloby,ale nie som si istý,či to má ten význam aj v danej skladbe.Akurát dnes som si tento album párkrát nanovo napočúval a som ohromený.Pre mňa osobne ešte o chlp lepší ako predchodca.
Sorry to bylo k článku Solomon Kane!
U natáčení jedné scénky jsem se náhodou octnul.Sice jsem ten film ještě neviďel ale zrouna tam jako házeli mrtvé děti zabalené v látce do ohně u nějakého kamene.A točilo se to ve vojenském prostoru ralsko :-)
http://encyclopediaofstupid.com/stupid/index.php/Metal
Tak ten obal je dopodrobna rozobratý v knihe Paula Wilkinsona "Rat Salad". Ten obal je tam rozpitvaný asi na 5 strán, takže sa mi to nechce opisovať celé. Ale zaujímavé jem že Wardove červené legíny si požičal od manželky a kockované slipy (ktoré vidieť na zadnej strane obalu) mu dal Ozzy tesne pred fotosession. Natiahol si ich na svoje vlastné a Ozzy bol tým pádom "naostro". Asi toľko.
Výborná recenzia,dobre sa číta. Mám tento album rád, ale samozrejme Symptom of the universe vedie.Ten riff zabíja. Škoda, že sa recenzent nezmienil o tých hipíckych handrách.Neviete niekto, o čo išlo?
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek