Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Domnívám se, že nejde nesrovnávat Aviv a Blackfield, když taková polovina (?) písniček Blackfield vychází z tvorby Aviva. Steven je jen zaobalil do jemnějšího, více popového hávu, ale sám někde napsal, že z větší části je Blackfield Aviv a jeho písničky. Pokud srovnáváš Blackfield s Porcupine Tree, tak to lze snad jedině s alby Stupid Dream a Lightbulb sun, ale jako celek jsou PT něco dost jiného.
Nesrovnávejme AG s BF
Rozdíl mezi Blackfieldem a Avivem je především ve zpěvu. Zatímco Steven Wilson má lehce zastřený, čistý hlas bez jakéhokoli "softwarového filtru", Avivovi říká pane nádherný tembr. Nejlépe je to znatelné právě u písně It´s Cloudy Now. Na Blackfieldském albu zpívá Wilson, na AG pochopitelně Geffen. Blackfieldí jednička je, žekl bych, možná ještě trochu popovější, než sólovka AG. Na rozdíl od Blackfieldí dvojky. Každopádně ale mnohdy těžko rozeznat od Porcupine Tree. Rozhodně ale cokoli od obou pánů stojí za vlastnictví.
Pim - [7.5.2010 10:24] - no prave co se tyce te hebrejstiny, tak jsem si predtim taky dal nekolik ukazek na youtube atd.. a hodne mile me to prekvapilo.
Blackfield jsou rozhodně lepší, díky SW. Ale vzhledem k tomu, že i melodie Blackfield jsou některé od Aviva, nějaká podobnost tu je. Mně nejvíc sedne Black & White a Berlin, It was meant to be a love song a jim podobné opravdu ne.
Ale... můžu porovnat i se starší tvorbou a myslím, že Aviv by se němel snažit jenom o angličtinu, v hebrejštině zní o dost líp.
*albume :-)
It's Cloudy Now bola aj na albumu blackield tu je popovejšia verzia
Endyamon: nektre pisne z tohoto alba by se v koncepci BLACKFIELD neztratily, na druhou stranu nektery jsou skutecne tezka popina, tim vsak nerikam, ze se nedaji poslouchat.
Osobne si myslim, ze fanousci BLACKFIELD budou rovnomerne rozdeleni na 2 tabory.
Kazdopadne za pokus to album urcite stoji :-).
aj hej ale blackfield je kvalitnejší imho :-)
Blacfield mozem, mozem ocakavat nieco podobne?
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek