Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Scrambled Defuncts
Ty klavesy sou vazne moc moc vytazeny, osobne bych si to rad poslech i bez nich.
Rek bych, ze se od minule dost zlepsili a bubenik z No Emotions vali.
Ja bych nerekl nenavidena, jen mi proste posledni SD nesedni. Odvareny z toho opravdu nejsem ;)
Mě se autorem nenáviděná deska "Souls Despising the God" od ruských Scrambled Defuncts líbí. 8-)
asi som vidlak
ale mne sa tam ten jacak tiez paci.... :)) a okrem toho samozrejme aj vsetko ostatne...
souhlas s rec
Já bych to nenapsal líp. HoP - Paradogma = masakr, FA - Mafia = nafouklá blbost s hlooooupejma nápadama...
:)
----------------
No, jinak asi posledni poznamka k panu M: zkus si nejdrive precist recky na HOP i FA, co tady mame, ju? Jinak dekujeme za konstruktivni prispevek, fundovanost sama :o)
21.stoleti? Klimpr a zpev ala Lada Krizek to frcelo tak pred 11 lety ne?
Přesně, co nahrál, že kritizuje?! :-D
Tak to je v pici toto!
To si snad robi recenzent prdel alebo co? Toto je po HoP dalsia naj TBDM kapela a ten podla autora akoze jekot tam sedne ako rit na serbel a dava tomu tu spravnu atmosferu a stavu.
Metalopolis ide takymito o nicom recenziami a nekompetentnými recencentmi do sraciek ktori by si mali recenzovat to comu rozumeju. Zbytocne tym zavadzaju potencionalnych posluchacov ktorim by sa to naopak pacilo a vedia odcenit kvalitu.
Radsej to tu uz zabalte nema to tu fakt vyznam ved si ani web neviete dat do poriadku, haloo budicek je 21. storocie a doba ide dalej!
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek