Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jo, vedro bylo přímo neskutečný...takhle nacpanou Melodku jsem asi ještě neviděl...
Cruadalach a Arkona byli v Brne vyborni. Asgard strasni (ale asi te jejich hudbe nerozumim). Zbyle dve kapely jsem nevidel. Ale myslim ze nejvyraznejsim znakem Brnenskeho koncertu byla tolane nacpana Melodka a z toho plynouci doslova bilicke horko v sale.Na Arkonu to bylo pred podiem opravdu skoro jako pod vodou :)
Zajimavy moment byl, kdyz se poradatele s obsluhou (pri pohledu na davy lidi v klubu) zacali dohadovat jestli ma Melodka nejakou kapacitu a pokud jo tak jakou.Nikdo nevedel :)
já absolvoval Arkonu v brně, jako support tu byl Asgard, Crudalach a Děti Noci....lupen za 200 a Melodka byla narvaná až po strop...
děti noci strašně nazvučený....crudalach paráda, na to si určitě ještě zajdu někdy......asgaard jsem si po zkušenostech minulýách nechal rád ujít ve společnosti piv před klubem....Arkona byla dobrá...nikdy jsem od nich nic neslyšel, takže jsem byl zvědavej.....nejprve neúnosně dlouhý čekání na ukončení zvukovky (dobrej byl ten cellista - seděl na podiu a zatímco se kapela zvučila, on si brnkal metallicu a nirvanu :-D )...jinak bych ale řekl, že kdyby na podiu nebyl, nikdo by si toho nevšiml, nebyl vůbec slyšet....Celkovej dojem je teda dost dobrej (akorát ty věčný hlášky brat'ja atd trapný) a vydanejch peněz a posranejch písemek druhej den nelituju.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek