OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
k.eight.a - [8.11.2010 17:10]
jj, presne tyhle 3
@ Klypso: Kapel které vydaly alba s názvy My Shadow... a Far Away from the Sun podle mého budou desítky... :-D
Aha, tak prý je to: Necrophobic, Decameron a Sacramentum. Já si pamatuju jak jsem na netu marně hledal Cardinal Sin, toto asi bude podobné... :-/
Google?
Prosím doplňte mi vzdělání, jaké kapely mají na kontě na konci recenze zmíněná alba Hrimthursum, My Shadow... nebo Far Away from the Sun?
co se NECROPHOBIC tyce, klidne bych tu hitovost zminil / Shadowseeds / Blinded By Light, Enlightened By Darkness / Revelation 666... vsechno hity jako bic :)
(Samo, ze Dissection byli v tomto smeru jinde)
dobra recenzia na dobru kapelu reaper, ako vzdy. osobne by som dal vyssie hodnotenie 8/10. nejedna sa sice o ziadny prelomovy material, ale tato nahravka ma vynikajucu atmosferu a pomerne slusnu davku melodickej energie. paci sa mi viac ako napr posledny necrophobic. sice norman posobil u dissection, ale osobne by som sa radsej vyhol nejakemu velkemu porovnavaniu. trident sa podaril natocit vcelku originalny material a bavi ma i vyse 7minutova luciferian call - aj ked thorns of crimson death to asi nie je. hitovost dissection kapelam ako necrophobic a trident bezpochyby chyba, ale prekonat storm of the lights bane alebo somberlain je nemozne.
Souhlas s reckou, mam za to, že i Regain před vydáním se docela oháněl Dissection... V souvislosti s Trident to prostě padnout musí..
?
No, jelikoz je na poradu dne svedsky black/death a jeste k tomu se v TRIDENT participuje jedna persona s DISSECTION svazana, je logicke tuhle kapelu asi zminit, ne?
Porad jsi neodpovedel na moji otazku, nuze tedy repete:
a ja tam nekde pisu, ze by se mel snazit hrat jako v Dissection?
diky
Nooo...
...tak se podívej, kolikrát v recenzi slovo "Dissection" padne a kolikrát je to s touto kapelou porovnáváno.
"by se měl jen kvůli tomu, že hrál na kytaru v Dissection, snažit znít a hrát ve svém projektu stejně jako Dissection"
a ja tam nekde pisu, ze by se mel snazit hrat jako v Dissection?
skoro bych rekl ze ne
Proč...
...by se měl jen kvůli tomu, že hrál na kytaru v Dissection, snažit znít a hrát ve svém projektu stejně jako Dissection. Tyhle recenze nemám rád, kde se furt něco takto porovnává s úplně jinou kapelou jen kvůli členství lidí v oněch kapelách.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek