Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Podle oficiálních stránek, je na cestě nové album :)
žádná krize post rocku
Hodnotenie albumu: 8
Žasnem, že si na stránkach nazývané Metalopolis niekto všimol niečo takéto.
Ak sa vám páči Yndi Halda, rozhodne vám odporúčam iný tri roky starý počin. Debutové eponymné EP od britských The Pirate Ship Quintet. To je tridsať fenomenálnych minút, ktorým by som dal za desať.
Keď si tu občas čítam recenzie, tak vidím samú skepsu redaktorov, že post rock je v kríze a tak. Lenže ja stále objavujem nové a zaujímavé kapely: The Ascent of Everest, This Is Your Captain Speaking, If These Trees Could Talk In. Dobrý album v tomto roku vydali dánsky Under Byen (staršie sú ešte lepšie), ktorých rovnako ako švédskych Library Tapes pozná málo ľudí, lebo spievajú v domácich jazykoch.
Takže je to kríza, alebo iba majú redaktori malý rozhľad?
Ja momentálne objavujem fenomenálnu japonskú scénu, ktorá ma viacero smerov. Podobný Yndi Halde sú Anoice, či Matryoshka. A úžasný sú Envy a Heaven In Her Arms, ktorý miešajú post rock s hardcoreom. Tých druhých som nenašiel ani na myspace. Bohvie, či sa niekedy dostanem k ich cédečku.
...
Pěkná recenze na fantastickou desku. Mně osobně se líbí víc, než zmínění Mono i Mogwai. Doufám, že vydají i něco dalšího:).
(nejvic si vybavuju uzasne posledni dve minuty posledniho songu, asi si to budu muset zopaknout).
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Vložit diskusní příspěvek