THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Son
Možná jsem jí přeslech, oni valili jednu hitovku za druhou a párkrát se MI stalo, že jsem song znal, ale nedovedl si ho zařadit.:) Takže je to možné, ale já jí nezaregistroval. Co vím jistě, že nehráli, tak nehráli nic z bezejmenného alba s Kozlem 94. A taky z hitovek chyběla Wild Hearted Sun z 91.
To se docela divím.. IMHO jedna z top 5 určitě. No ale i tak to byl určitě zážitek;)
Hráli vlastně jen průřez z let 84-89 + The Witch, Rise a Dirty Little Rockstar...jinak z 91, 94 NIC.
Ne...ze Sonic Temple - sweet Soul Sister, Firewoman a Edie (Ciao Baby)
z Electric - Lil´Devil, Wildflower, Love Removal Machine a Electric Ocean
Stray: Zahráli Sun King?
Čéče podle mě jo ...z "Love" hráli Rain, Phoenix, She Sells Sanctuary a Nirvana. Z "dreamtime" hráli Spiritwalker, což byl jeden z vrcholů.:-)
Hrali song Nirvana? :)
já se do toho nějak pořád nemohu dostat. přidat jako boris tak cult mám hodně rád
jj suhlas, vyborne EP, aj ked najlepsia je asi aj tak cover verzia Rain s Watou za mikrofonom (a nie je to vata:)
trochu mimo, ale Astburyho deska s Boris je skvela - dlouho me zadna jejich nahravka nejak extra nebrala a necekal jsem, ze to bude zrovna takhle pisnickova vec, co to napravi :)
a propos par preklepu v nazvech: ALIEN SEX FIEnD, SIOUXsIE
Bez energie
Podle mě ten koncert The Cult dost odflákli, no fakt... Astbury nezpíval, moc se nehýbal... Duffy byl pořád na něco naštvaný... a celkově mě to dost zklamalo. Dostal jsem míň než jsem čekal... a o hodně!
pěkný článek...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek