OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
mne na jeho projektoch vadil vzdy najviac jeho hlasovy prejav
skus aj starsie veci a mozno bude aj srdcovka ;)
dal som sa recenziou nalakat a som vcelku prekvapeny.. srdcovka to asi nebude ale na take to "domace" pocuvanie je to vcelku fajn:)
tie remixy ma tiez az tak nechytaju:( popocuvam este a ohodnotim:)
btw. ten avatar je vazne sexy:D
ono aj preto, ze uprednostil remixy pred skladbami, ktore im sluzili ako podklad a mali byt povodne na albume v normalnej verzii, sa da mozno tusit, co ma zase za lubom :)
"nektery ty rytmy maji jinak docela blizko k minimal tech-housu, a prestoze maji dost prijemnej hrejivej analogovej zvuk, netusil jsem, ze vsechno dela jen na housle."
zajimave prirovnani...tohle me vubec nenapadlo :-)
je to mozny...
to video je skvely, hrozne rad bych ho videl nazivo.. o to vic me ted sere, ze jsem to nedal na WGT 2003, kdyz jsme za boha nemohli najit ten prostor, kde vystupoval (a navic se to tusim i s necim krylo, ovsem pochybuju, ze to mohlo byt lepsi :)
vole :)
s goelrom sme asi viac na slaciky :) a co sa tyka rytmiky, tak mam take tusenie, ze to bude nabuduce hrotit este viac
jo jeste - Donald Crowhurst - dost zajimavej fenomen, uz Matt Elliott (third eye foundation) mel podle nej track a kdyz jsem to videl u Howdena, tak mi to nedalo a vyhledal jsem, co je vubec zac...
ten kontrast mezi zcela vymakanym podvodem (pripravene a zfalsovane detailni deniky) a pritom iracionalni excesy jako nesmyslne rychly udavani postupu, etc...
Jsou sice film a knihy, ale dost by me zajimaly jeho puvodni zapisky, kdy uz zacinal blouznit a pred sebevrazdou si zapisoval vsechno mozny
nektery ty rytmy maji jinak docela blizko k minimal tech-housu, a prestoze maji dost prijemnej hrejivej analogovej zvuk, netusil jsem, ze vsechno dela jen na housle.
dva remixy na konec ale podle me dost o nicem.. a je fakt, ze jako celek album trochu nudi.
ps: klypso - bez urazky, nejvetsi sok jsem mel z tvoji fotky pod clankem :) nejdriv jsem myslel, ze je to nejaka mladsi obdoba Moea ze trech kasparu: http://www.posters.ws/images/392091/three_stooges_moe.jpg
asi ten "hrncovni uces" na zmensene fotce :))
heh, no me to naopak nadchlo, strasne me prekvapilo, jak je na cele desce najednou uprednostnenej rytmus, driv v podstate neexistujici..
ty jeho typicky melodie tam jsou porad, takze pro me naopak po nejake dobe deska, ktera me od nej fakt potesila
a propos long live post romantic empire me pri prvnim poslechu hned nejvic dostala :)
moc pekna recenzura...btw taky radeji starsi desky :-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek