OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://damageplan.com/mayhem_memorialpage.html
jakej tloustik?
Tak tak tloustik bol tiež borec.....skoda ich.
Pantera tu bude s námi navždy, miluju je, vyrůstal jsem na nich, sakra už 10 let... Dimebag a tlouštík určitě někde nahoře chlastaj.
P A N T E R A
Hore? Řekl bych spíš dole!:-) Na zdraví Dime!
10 rockov bez Dimmeho ubehlo ako voda....Dnes celý večer budem pocuvat Panteru a dam si pivko. Pozdravujem Dimmeho tam hore. Cheers brother...R.I.P
subeer
...u mně to začalo máminými výplachy v podobě Abby, sólovek F. Mercuryho, Queen a Ozzyho. A tátovi vzpomínky na The Beatles a Nazareth :-) Já měl to štěstí, že jsem jako první kapely objevil z thrash-deathového ranku (čili jsem hned z počátku přičichl k tvrdší odnoži) a až postupem času jsem objevoval kořeny v podobě Zeppelin, Purple, Black Sabbath atd. Nezapomenu na 'Morbid Visions', 'Schizophrenia' od Sepultury. Neskutečný... Nebo 'Slowly We Rot' od hydry Obituary či staré vály Death... Nádherné časy.
Sepulcore [19.10.2010 18:13]
Jsem rad, ze jsme ti tu udelali radost. Mas pravdu je skoda, ze tech desek nebylo vice. DAMAGEPLAN taky nebyl moje krevni skupina. Co se tyce toho nejprvotnejsiho formani do heavy metalu tak musim zminit album "Songs Of Faith And Devotion" kde depesaci necekane pritrvdili a tak me spolecne s radou jiz drive prokalenych hard-rockovych kapel srthli na "tvrdy led". Potom to slo samo krome mnoha dalsich FEAR FACTORY, TYPE O NEGATIVE ATD..
Díky...
...za pěknou recenzi. Pantera formovala i mně v počátcích, kdy jsem propadl Sepultuře, Obituary, Death a stovkám dalších. Po rozpadu jsem si nepřál nic jiného, než návrat Pantery. Je jedno kdy, ale pevně jsem věři... Damageplan a jiné projekty nemohly tuhle kapelu nahradit... R.I.P. PanterA
Tento album je dôkaz toho, že aj opakovanie vlastných postupov sa dá robiť s noblesou a na úrovni. Myslím, že v kontexte ďalších udalostí, je to dôstojné ukončenie kariéry jednej metalovej legendy.
Konec legendy a nejslabsi album klasicke sestavy bez ktereho se obejdu.Ve srovnani s jinymi spolky ale nadprumerne album.
Víc než důstojný rozloučení....miluju všechny alba kapely, každý trošku jinak. Reinventing není vyjímkou, skladby jsou úžasný, riffy a rytmika učebnicový a sóla šílený. Nádhera.
Takhle kapela ještě měla co říct, těžko uvažovat, co by mohlo bejt, kdyby nebyl Anselmo taková smažka a kdyby nebylo 8. prosince '04....R.I.P. Pantera, R.I.P, Dime!!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek