OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:(
tiše vzpomínám
r.i.p.
toho townsenda žerie fakt aj niekto z mimo metalu? :-O
tak jsem začal číst třetí číslo (včera v arše jich byly snad stovky zdarma) a už jsem se hned nasral :))
obecně - beru, když se někdo k nějakým nahrávkám/kapelám dostane po spoustě let (když už jsou často i za zenitem), to má snad každej a nedá se všechno stíhat... ale psát potom pak jako znalej connoisseur, to už mě dost zvedne ze židle.
K tomu ještě ignorantsky, to je k nezaplacení.
Profil "neofolku" je k zblití!
Hlavně, že se teda vyzdvihlo, že Death In June hráli předtím v levicově punkovejch Crisis, potom je to "jen zdravá kontroverze a nikdo pořádně nepochopil to hluboký pozadí" (zřejmě ani autor článku, když se jakkoliv vyhýbá ho rozebírat).
Zajímalo by mě, co by o těch kapelách autor říkal, kdyby třeba Death In June nebo Blutharsch v dobách, kdy ještě nehráli rokec, viděl live..
Je to asi jako bych se já rozhodl, že z fleku napíšu čtyřstránkovej traktát o Milesi Davisovi, přičemž jsem slyšel tak pět nahrávek a zbytek si prostě vycucám z různýho infa z netu.
Texty k Jesu nebo Townsendovi (autor poprvé kdysi slyšel Terria, které nejdřív zahodil jako blbost.. pak přišel na to, jakej Townsend genius) taky k zasmání.
Jo, ale grafika opět po všech stránkách nádherná :))
Momentálně čtu poslední číslo, ty předtim jsem přečetl skoro od začátku do konce. Něco mě bavilo, něco ne (třeba článek o Big 4 k festivalu Sonisphere mi připadl strašnej). Vůbec mi nevadí styl psaní, trošku mě štve, že většina obsahu je de facto hlavně "píár" koncertů - ale každopádně to vnímám tak, že se někdo o něco pokouší - což je třeba pocit, kterej z R&P nebo Reportu nemám - tam jen cosi jede samospádem a nemám pocit, že by někdo chtěl něco měnit, ačkoliv by sakra bylo co. Takže držim palec. Jo a k tom release koncertu Saade - někde jsem četl, že to byla nešťastná shoda náhod, rozhodně ne úmysl, že hráli tak krátce.
Prachy jenom prachy necekaji
Mela by spis navalit, jak je to s tema prachama, kdyz Metalopolis neni investigativni. http://www.cyrrus.cz
dreckus: +1
peknej clanek, precetla jsem si krom obrazku i pismenka. prvni cislo fm mam ted pujcene doma a musim rict, ze minimalne ctyri kapely z toho casaku si chci sehnat a tejstnout, protoze proste... proto. yeah.
je to jasný, příští inkvizice: fullmoon hehe
Turné Saade
Report o turné Saade jsem nečetl, ale pražský koncert pro mě byl rozhodně zklamáním. I když všichni ví, že se na Strahově musí končit v deset, kapela začala hrát asi ve 21:50, takže zazněly cca 4 skladby a konec. Od release party nové desky (jak bylo avizováno), bych osobně čekal více, navíc když vstupné bylo 250 Kč. Hudba na CD mě jinak svým neotřelým stylem a masivním zvukem velmi zaujala, takovýto výstup ale byl svým vyzněním alespoň pro mě dost sporný. Jestli je to součást rock´n´roll image kapely, tak sorry.
Dejte pokoj,... čtu si!
.
zajebte niekto toho kokota
Dobre, pozreli sme obrazky -))) Precital to aj niekto cele?
fajn intie.
četl jsem jen první číslo a řekněme, že jsem měl dost smíšený pocity... poměrně trefně to popsal mathew http://yetunspent.wordpress.com/2010/06/30/full-moon-dochazeji-nam-superlativy/
ale apacka to sama priznava i tady v tom rozhovoru. mne tenhle adoracni, hrozne "cool" a odvazanej styl psani vetsinou dost irituje, spouste lidi je naopak blizkej a je fakt, ze jsou aspon na tom nasem malym pisecku originalni.
nikdy by me ale nenapadlo, ze by se takovej casopis dokazal sam uzivit (a v tomhle ohledu jsem porad skeptickej)
kazdopadne se mi fullmoon fakt hodne libi po graficky strance, vubec celej layout.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek