Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dreckus: díky za rozbor, o pár rokov sa ozvem ako som na tom :D
klypso: ja zvyknem dať kapelám šancu práve preto, že možno iba nesadol album, prebehnem to postupne
ta diskografia je pomerne rozmanita, takze aj ked ti nejaka doska nedajboze naladovo nesadne, oplati sa skusat dalej :)
malem bych zapomnel na zatracovany burning world, coz je ale hodne vydarena a jemna deska
v navaznosti na ni hned i projekt skin - shame, humility, revenge (sice takrka 100% akusticky, ale naprosto mrazivy peklo - trochu cohen v zombie rozmaru)
prakticky vsechno :)
children of god, soundtracks for the blind, great annihilator,...
pokud jsi flagelant non plus ultra, tak cokoliv stareho - cop, raping a slave a hlavne nejlepsi zivak vsech dob - public castration is a good idea
a jestli te bavi gotickej popik bez toho aby ti gira rval maso nebo dusi, tak ocenis hodne i "kralickovsky duo" - white light from the mouth of infinity (lepsi) a love of life (horsi.. mozna asi nejhorsi radovka swans vubec = porad hodne dobry :)
Fuuha fuuha! Tak som to práve otočil trikrát a som zmrazený. Neskutočné. Čo z diskografie odporučíte Labutej lame?
... odeslal jsem to trochu dřív, než jsem zamýšlel, po Look At Me Go se podívám, dík .)
Já samozřejmě reunion nijak neodsuzuju, na koncertu jsem navíc (asi bohužel) nebyl. Takže chápu, že jsem ochuzen o onen další rozměr. :)
Jen když jsem si desku pouštěl poprvé, automaticky mi naskočilo tohle http://www.youtube.com/watch?v=HFKGpdVb10w a pak už jsem se toho pocitu nemohl zbavit.
tak uz to pocuvam tiez: splna to tu definiciu "a collection of studio outtakes mixed into one track" a bonusoveho CD
viac ako normalny album ma to momentalne nebavi, ale je to pomerne zaujimave :)
ad look at me go: vyborne, bavi me to vic nez radova deska :)
trosku mi to pripomnelo body lovers / body haters, spis o zvukovych plochach, ale vetsinu casu HODNE natlakove
jednoznacne doporucuju
"chtě nechtě v tom pořád hodně slyším The angels of light a myslím si, že by to klidně mohlo vyjít jako jejich nejtvrdší deska"
souhlas. ale asi by tak tezko mohli koncertovat :)
dik + to netvrdim, uvodzovky len preto, ze ten pojem je v suvislosti s povahou Labuti stale trochu - zvlastny :)
pěkné.. jen - na Burning World jsou i nějaké neumírněné písně?)
Já k tomu mám takový ambivalenntí pocit, na jednu stranu mne to baví a nadruhou mne tam některé věci vadí (chtě nechtě v tom pořád hodně slyším The angels of light a myslím si, že by to klidně mohlo vyjít jako jejich nejtvrdší deska).
Btw, slyšel někdo "Look At Me Go" z té 2CD verze? Jaké to je? :)
suhlas s dalasom, ze skoda, ze sa to cele netiahne v duchu No Words / No Thoughts...
inak, ked sa tak zamyslim nad koncertom a porovnanim so jarboe, tak v nom vedu swans :) jarboe bola, bohuzial, prilis metalova, aj ked taktiez dobra
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek