OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dreckus: díky za rozbor, o pár rokov sa ozvem ako som na tom :D
klypso: ja zvyknem dať kapelám šancu práve preto, že možno iba nesadol album, prebehnem to postupne
ta diskografia je pomerne rozmanita, takze aj ked ti nejaka doska nedajboze naladovo nesadne, oplati sa skusat dalej :)
malem bych zapomnel na zatracovany burning world, coz je ale hodne vydarena a jemna deska
v navaznosti na ni hned i projekt skin - shame, humility, revenge (sice takrka 100% akusticky, ale naprosto mrazivy peklo - trochu cohen v zombie rozmaru)
prakticky vsechno :)
children of god, soundtracks for the blind, great annihilator,...
pokud jsi flagelant non plus ultra, tak cokoliv stareho - cop, raping a slave a hlavne nejlepsi zivak vsech dob - public castration is a good idea
a jestli te bavi gotickej popik bez toho aby ti gira rval maso nebo dusi, tak ocenis hodne i "kralickovsky duo" - white light from the mouth of infinity (lepsi) a love of life (horsi.. mozna asi nejhorsi radovka swans vubec = porad hodne dobry :)
Fuuha fuuha! Tak som to práve otočil trikrát a som zmrazený. Neskutočné. Čo z diskografie odporučíte Labutej lame?
... odeslal jsem to trochu dřív, než jsem zamýšlel, po Look At Me Go se podívám, dík .)
Já samozřejmě reunion nijak neodsuzuju, na koncertu jsem navíc (asi bohužel) nebyl. Takže chápu, že jsem ochuzen o onen další rozměr. :)
Jen když jsem si desku pouštěl poprvé, automaticky mi naskočilo tohle http://www.youtube.com/watch?v=HFKGpdVb10w a pak už jsem se toho pocitu nemohl zbavit.
tak uz to pocuvam tiez: splna to tu definiciu "a collection of studio outtakes mixed into one track" a bonusoveho CD
viac ako normalny album ma to momentalne nebavi, ale je to pomerne zaujimave :)
ad look at me go: vyborne, bavi me to vic nez radova deska :)
trosku mi to pripomnelo body lovers / body haters, spis o zvukovych plochach, ale vetsinu casu HODNE natlakove
jednoznacne doporucuju
"chtě nechtě v tom pořád hodně slyším The angels of light a myslím si, že by to klidně mohlo vyjít jako jejich nejtvrdší deska"
souhlas. ale asi by tak tezko mohli koncertovat :)
dik + to netvrdim, uvodzovky len preto, ze ten pojem je v suvislosti s povahou Labuti stale trochu - zvlastny :)
pěkné.. jen - na Burning World jsou i nějaké neumírněné písně?)
Já k tomu mám takový ambivalenntí pocit, na jednu stranu mne to baví a nadruhou mne tam některé věci vadí (chtě nechtě v tom pořád hodně slyším The angels of light a myslím si, že by to klidně mohlo vyjít jako jejich nejtvrdší deska).
Btw, slyšel někdo "Look At Me Go" z té 2CD verze? Jaké to je? :)
suhlas s dalasom, ze skoda, ze sa to cele netiahne v duchu No Words / No Thoughts...
inak, ked sa tak zamyslim nad koncertom a porovnanim so jarboe, tak v nom vedu swans :) jarboe bola, bohuzial, prilis metalova, aj ked taktiez dobra
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek