Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nevím, ale ten vietnamskej plagiát Khana mě teda neba.
Nový singl je na itunes, tak nakupujte, warezujte.. je to paráda!
Proč ta bodová skepse sokolíku? Labutí píseň sem nebo tam, deska se poslouchá dobře, tak proč už nyní brát vážně, předjímat, co nastane/nebo taky nenastane... Kamelot opět nezklamali, velkolepá produkce, která žánru i dílu sluší, přehledné tempo mne nenudí, naopak sluší i baví... A co bude vážně neřeším! Těch, co hrozili tím či oním už bylo, nechává mne to v klidu. A kdyby to byla '"Labutí píseň" opravdu, pak stojí zato, ji mít!
Kamelot in black
Album vzniklo za smutných okolností v soukromí hlavních tahounů skupiny a to se promítlo do skladeb. Těžká atmosféra, žádné jásavé popěvky, pomalé a hutné tempo skladeb. Přesto, ale pro mne, jde o jedno z nejlepších alb roku 2011 z toho co jsem slyšel, protože nápadů na albu je spousta, jen je potřeba je najít a albu dát šanci. Podobně třeba na mne zapůsobilo "The dark ride" od Helloween.
Pro mě jedno z nejlepších metalových alb loňského roku, i když nepatří k nejsilnějším dílům kapely, jedná se o dílo hodné pozornosti. Skladba s hlasem Jona Olivy má dobrou temnou atmosféru a balada House On A Hill je podle mě nejhezčí duet od Operation: mindcrime. Doufám, že se Khan vrátí!
Pro mě jsou Kamelot skupinou jednoho alba. Když jsem se kdysi dostal k The Black Halo, tak jsem byl fakt nadšenej, že jsem objevil další z velmi úzkého okruhu kapel, co hrají pořádnej hevík, ale pak jsem postupně vyzkoušel Ghost Opera, Epica a nové album a bylo to jedno velké zklamání. Právě do novinky jsem vkládal největší naděje díky její temnější atmosféře, ale ta kvalita tam prostě není, případně Kamelot vykrádají sami sebe jako ve skladbě The Great Pandemonium, což je v podstatě March of Mephisto v jiné, podstatně nudnější verzi.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek