Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Andi byl v "Kiskeho" skladbách dost trapný. Nejhorší byla Eagle (nejlepší začátek Kípra 2); ostatní vcelku dával. Jako fromtman však nemá chybu. Kapela šlapala na 100%! Dobrá show. Výtky na adresu pořadatelů jsou bezpochyby oprávěné. Kouření na koncertech by se už konečně mělo stát minulostí.
Pořadatelsky na hovno (už z důvodu výberu haly, fiasku na konci, apod.) ale hudebně paráda. Přes chabý playlist mi nečekaně každá písnička bavila, asi především díky dobrému zvuku a Andimu, který je snad čím dál lepší.
Jinak mi jsme taky přišli cca v 19:30 a v hale jsme se pohybovali vcelku obstojně, nakonec jsme se usídlili vzadu, kde bylo dosti místa. Jinak to vštrání teda dosti kvituju. V nějakém davu jsem sice nebyl, ale raději větrat než nevětrat.
Bolševický duch Pragokoncertu se nezapře, opět.
Koncert
Já jsem ze včerejšího koncertu odcházel s podobnými pocity. Hudebně a zvukově bylo vše v pořádku, ale jinak to skutečně stálo za hovno!
Jen samotný příchod (dorazil jsem něco po 19:30) zanmenal prodrat se davem nějaké slušné místo (byl jsem vzadu nalevo od zvukaře). A pak to začalo.
To, že min. každé páté hovado trpí urgentním nedostatkem nikotinu na koncertu pominu, ale to, že tam neustále někdo větral otevíráním velkých vrat, když teplota venku byla cca kolem -5 a lidem šla pára od huby a od země (ledu?) pěkně záblo, to už se mi fakt nelíbí. Na záchod jsem nemusel, neboť tentokrát jsem si škopek odpustil (při prodírání se davy nazpět domů jsem si blahořečil). Mimochoden v levé části vzadu bylo dost místa - asi v důsledku toho větrání.
Koncert taky klidně mohli dát od 19:00 - jak má pak člověk po 0:00 honit dopravu, sakra!
Rozporuplné pocity!
Diký zasranýmu pargokoncertu byl pražský koncert Helloween totálně na hovno. Do malé sportovní haly prodali zřejmě lístků jak do velké, už když jsem tam na osmou přišli, tak na ploše byla hlava na hlavě, stejně na balkoně a furt chodili další lidi.... ty čuráci překročili limit snad o 1000 i víc lidí.... sám bych se snad někam davem promačkal, ale s buchti, tak jsme stáli během Stratovariusů za sloupem a vychutnávali si nulový výhled, roztříštěný zvuk a falešný zpěv... pak jsme šli domů, šest stovek v prdeli... Zcela nepochybně překročili hygienická zařízení o počtu lidí. Jen štestí, že tam lidi nezačali omdlévat, páč jak jsem občas zahlédl, dole v hledišti to muselo být děsný. Ale jak nezačnou lidi chcípat, těmhle čůrákům to projde a dál si budou pořádat podobné akce, jen aby to dali do levnějšího nájmu a víc na tom trhli.... zkurvená tahle agentura....
winter78
Boli casy, ked sa ho aspon snazil zakryt... pfui :-D
"Povedzme si úprimne, po odchode Tima Tolkkiho to už nie je to, čo bývalo."
Povězme si upřímně, je to lepší.
Uz sa tešim na Prešov :)
Ty vole, aký pupok si nechal narásť Deris ?? :-))
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Vložit diskusní příspěvek