Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
U me prijde az 24.12. a podle ukazek z alba se na to uz moc tesim :-)
Přišel Ježíšek a přinesl Past na Davida Kleinera. Po prvním poslechu velká spokojenost - stále ve vlastním stylu - nové výborné melodie - šlape to skvěle - booklet je nedostižnej - originál nutností!
Má to tam stručně v druhé polovině. Z původních tapes; a že se to, třeba oproti Slayer, povedlo, i když srovnávat asi nemohl, protože se jednalo o jeho první setkání s touto deskou:)
Nemůžu to potvrdit, protože jsem měl jiné vinylové nákupní priority, Avenger, Amon apod.
Nu a to srovnání zvuku původního CD masteru a vinyl remasteru?
Koho to zajímá...
...tak mojí recenzi najdete tady:
http://klub-sberatelu-vinylu-hm.blog.cz/1103/asmodeus-prosincova-noc-blize-neurceneho-roku
Až si poslechnu CD a koupím ten vinyl (cca 3 měsíce), tak minimálně ode mě odpověď dostaneš:), ale pozor jsem velkým nepřítelem remasterů:).
Může někdo kdo slyšel původní i nový mastering zhodnotit jaký se víc povedl?
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek