OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
bohužel pro mě tím myslím, ne obecně. Lidem se to asi líbí, proč ne :-)
Contro Luce už chvilku poslouchám :-) Mně spíš než o goth šlo o to, že mě cokoli co by se dalo charakterizovat slovem "...core" moc nezajímá (resp. jsem tam daleko vybíravějsí, Kylesa je třeba ok) a v poslední době je toho víc než ostatního, bohužel.
Pakliže se stylem myslí gotický rock/metal, přehlížení mi přijde tak trochu, ToD vyjímaje, pochopitelné, vesměs se v rámci zajetých mantinelů produkují dost neobjevné a kýčovité nahrávky, nicméně, pokud dále lačníte po podobně atmosférické hudbě, nemohu než doporučit poslední CANAAN...
jj, taky mi to tu připadá v novinkách trochu "uřvaný". Ale to bude spíš tím, že se takový alba teď prostě nahrávají :-)
Presne takýto štýl mi tu trocha chýba... Dobrá recenzia, skvelý album.
cool, že si na tuhle skupinu někdo vzpomněl :-)
aj album je fajn. Z tvorby TOD sa mi ale najviac páči materiál obsiahnutý na "Quicksilver Clouds ".
dík, snad se bude líbit i deska.. :)
pekná recka
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek