OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
sorry - Twilight :-)
Twikight je naprosto famózní album s dechberoucí atmosférou a vůbec nevadí, že sem tam je Quorthonův hlas na hraně a falešný. To je na tom přece to úžasný.
A když se tady bavíte o těch kazetách a shánění. Jóoo to byly časy. Si pamatuju, jak můj bratranec jezdil pro "originálky" do Polska na burzy :-D a my čekali, co nám přiveze. Nádhera!
dyt já to četl (tenkrát), mám origošku
Možná by Mildovi neuškodilo přečíst si příběh z Blood on Ice, kterej jsem skoro před 10 rokama překládal na stránky Bathory Czech Hordes. Byl to čirej masochismus vzhledem k délce článku, ale třeba by sis dal dohromady nějaké souvislosti. I pro ostatní: http://bathory.wz.cz/cz/pribeh/blood-on-ice/
* trochu toho nadhledu.
"posluchače nic nedrásá ani neštípe do uší" <= A co zpěv? ;-)
Lukáš: Nikdo tě nenutí reagovat sem z práce, kde musíš pracovat... "Dvakrát měř a jednou řež" Taky by ti neškodilo rochu toho nadhledu.
kdyby se vymazala nostalgie spojena s dospíváním, tak by těch pochyb najednou byl cely ranec ;)
Ale mám to stejně, tyhle věci se mi líbí pořád, nové mě zaujmou málokdy, jenomže nostalgie to je svině :)
Majto:
To zcela bez pochyby !!!
DarthArt, ja by som povedal, že tie staré surové a neučesané albumy zväčša režú oveľa viac, ako tie nové sterilné výtvory...
To Dagon:
Yes, tak to přesně bylo. Když jsem si nahranou kazetu Pleasure zabalil do oxeroxovanýho obalu s těma kostrama, myslel jsem, že to se mnou švihne. Ale pozor na věc - nedávno jsem si říkal, že starý Kreator už budou z dnešního pohledu vyměklý, ale furt to řeže jako svině - i po těch letech ...
Já nebyl fanouškem, jenom to kdysi pořád lítalo kolem mojí hlavy.
2Stray:Strarý alba od BULLDOZER jsou dobrým tipe na recenze.
Já znám jen zakázané ovoce s podivuhodným názvem "Neuroderilli" ...album italských BULLDOZER.
I my jsme ryli kružitkem názvy kapel na pravítka, nenáviděli depešáky (to se muselo :) a nadšeně sbírali nové styly metalu. Můj nejlepěí úlovek byly 4 songy brutálního stylu Neuro Metal od kapely KILLEMALL :)))
Přesně tak, první alba Kreator, Sodom, Death, Assassin a Bathory jsem ze začátku myslel, že snad vůbec nedám/ nerozchodím, ale pak si to nějak sedlo. Prostě jsem to chtěl, tak jsem trénoval.:-))
To DarthArt
Hehe. Tak to isté som si myslel niekedy v 87 o Kreator a ich Pleasure to Kill. Na prvýkrát to bolo pre mňa absolútne nepočúvateľné a tiež som si myslel, že je to neprekonateľná tvrdosť.
Stray: Já měl na tý kazetě jen dva songy - BM a ten druhej - když jsem BM slyšel, padal jsem naprosto na hubu a říkal si, že nic tvrdšího nemůže nikdy vzniknout :))) HAHAHA ..
První VENOM co jsem měl a jedno z prvních metalových alb co jsem kdy slyšel bylo album "Possessed" (kámoš měl LP desku), do ted si pamatuju na song "Satanachist" nebo taky "Hellchild" a "Moonshine" to byly uplně zvrácený hymny.:-))
nacistickej syndrom z Nietzscheho?
tomu se, tuším, říká oxymoron :))
Milda: A na tý kazetě se mezi trackama ozývaly přehraný Europe, takže přesně chápu :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek