Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Scenery možná před deseti, Cynic před dvaceti - progres metal jak když střelí.
@ Corbow: Pěkně, to je velmi trefná poznámka!
*půlbodu*
corbow: však SCENERY u mě mají za poslední recenzovaný počin o půlodu víc :))
hosi:))
kdyz pominu vsechny veci okolo a budu se soustredit jen na muziku, tak dle meho nazoru takhle nejak hrali uz scenery pred 10 lety...a mozna i lip:))
jj, rozumíme ti, stačí to říct jednou
Šindlerka je predsa fór, to nie je tak, že Rudi váhal, či napísať šindlerku alebo melancholy pessimism a nakoniec zvíťazil krajší hrudník :)
Šindlerka je predsa fór, to nie je tak, že Rudi váhal, či napísať šindlerku alebo melancholy pessimism a nakoniec zvíťazil krajší hrudník :)
Ako nič v zlom... To bol len taký môj postreh, že som tu napr. na MP nenarazil, na rozdiel napr. od Martiny S.... Tak ma to mierne prekvapilo...
Na druhej strane som tu našiel dosť tipov na "iné" kapely, ku ktorým by som sa vďaka svojmu "hlavnému" zameraniu asi inak nedostal, napr. Band of Horses či Mono...
"nestoja za povšimnutie" je príliš sugestívne..
čo takto "neposadili na zadok"?
oprava: Prostě co tu nakonec je a co naopak není....
Tady neexistuje něco jako centrální mozek, kterým se řídí všichni členové MP. Prostě co tu nakoneca co tu není je kolikrát závislé na uplné náhodě a chuti toho kterého jedince. Neznamená to, že když je tu Landa a neni třeba např. kapela xxxxxx, že tady všichni uznávají Landu a tu kapelu nikdo.:-)
Tak ak je postojom redakcie, že napr. MP nestoja ani za povšimnutie, potom mám asi naopak chápať, že redakcii záleží na tvorbe nadpriemrných hviezd ako napr. Martina Schindlerová a pod.???? Tak sa nabudúce teším na nejakého Sámera Issu abo Rytmusa....
absencia recenzie je tiež relatívne zrozumiteľný postoj.
u zahraničných albumov detto.
v-dur: O oslavné ódy (pochvalné listy) a plácání po ramenou nestojím. Nadějnými kapelkami jsem měl na mysli ty ne úplně průměrné, jako jsou třeba níže zmínění MS.
PS: Já o tom dál nehodlám debatovat. Nejsem z žádné takto "postižené" kapelky, takže k tomu nemám víc co dodávat.
Aspoň sa to, čo píšeme, volá recenzia a nie otvorený pochvalný list kapele.
Teda, otvorený.. Ak to nikto nečíta, je to aj tak otvorený list? :)
EP GODLESS TRUTH jsem fyzicky dostal asi rok po tom co to vyšlo :)
* někdo z redakce MP
EP se jmenuje "Too Late TO Stop My Hate".
Jak to tu funguje s recenzováním tuzemských nahrávek by nejlépe napsal někdo z Minority Sound a dalších nadějných kapelek, kteří se marně snažily, aby někdo zrecenzoval jejich počin.
a ako to tu funguje?
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek