Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Už jsem na to byl upozorněn. Díky.
ORIENTAL METAL COMPILATION
Add novinka "ORIENTAL METAL COMPILATION"
http://www.metalopolis.net/news.asp?id=26607
Dalasi, Pentagram jsou také Turecká metalová kapela:
http://www.metal-archives.com/bands/Pentagram/268
http://en.wikipedia.org/wiki/Mezarkabul
Stejné jméno má i indická kapela ...
...raných...
Já jsem to jen někde pochytil (a možná to platilo pro SRN). Každopádně ceny CD od NB jsou momentálně v běžné distribuci asi nejvyšší, vadí mi to.
@ Pekárek: Já nevím, ale vycházel jsem z informací na wikipedii, což nemusí být nutně aktuální.
Nedělají u nás distribuci Nuclear Blast Warneři?
Jinými slovy z těch velkých metalových vydavatelství je nezávislý jen Century Media, Relapse Records a možná i Nuclear Blast.
Major labely
Tak jsem se trochu dovzdělal a předávám informace těm kteří v tom do teď, tak jako já, neměli jasno...
Roadrunner Records - přidružení k Warner Music Group.
Metal Blade Records distribuuje Sony (dříve Warner / 1988 - 1992)
Century Media je nezávislé vydavatelství.
Nuclear Blast je nezávislý, ale distribuci mají u Caroline/EMI.
Nuclear Blast America a Century Media spolu strategicky spolupracují.
Earache distribuuje EMI.
k.eight.a - Major label? [25.5.2011 14:47]
odpovedel sis presne jako bych ti odpovedel i ja.
Nekde, myslim, ze ve zdejsim rozhovoru se Zdeňkem Šimečkem nebo asi spise nedavno na Marastu v rozhovoru s Vladou s FLESHLESS , to bylo celkem hezky neprimo popsane- myslim, ze ty major jsou hlavne schopni kapele udelat poradnou koncertni snuru a propadaci, studio atd..
K tem dodavetelum majoru bych jeste dodal VICTORY, PROSTHETIC, HYDRAHEAD, SOUTHERN LORD, FATWRECK, METALMIND ...
Major labely - oprava
* Warner, EMI, Sony a Universal
Major label?
OT: Při čtení recenze si pokládám otázku co je vlastně považováno za "major label". Dnes jsou ML jen Warner, Sony, EMI a BMG.
Za "major labely" v metalové subkultuře by se daly považovat Nuclear Blast, RoadRunner, Century Media, Metal Blade a dříve možná EarAche, kterým šlape na paty Relapse.
Já osobně vidím album o něco výše než na 6,5 bodu. A to se přiznám hned z kraje, že Black Sabbath s Ozzym pro mě představují pouze několik oblíbených skladeb, ale jako celek je to nuda.
Na Last Rites bude určitě platit za pecku první Last Rites, jak už je zmíněno v recenzi. Pak bych ale zmínil i skladbu 8, jenž skvěle graduje a patří k nejlepším. Marně ale nezní ani předposlední Nothing Left.
Je mi ale jasný, že Last Rites nemusí sednout každému. O což se asi Pentagram nikdy nesnažili, protože některá jejich starší alba nešly poslouchat preventivně vůbec...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek