Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mrzí mě, že si tohohle článku všímám až teď, ale autore, starší zářezy „Perfect Pitch Black“, „Jupiter“ můžete považovat za výborné a melodicky propracovanější než "white silence".
Ale ptám se. Slyšel jste někdy opravu "staré zářezy" konkrétně "Until your heart stops" a "beyond hypotermia" obě ještě z 20. století?
Ja znam starsi desky taky :-). A tohle je porad hodne dobry :-) - pro mne tedy.
Myslim, ze jsem neco podobneho asi cekal.
Druhy pohled? Neni uz pozde :-).
Mej se!
subeer : je mi líto, z mého pohledu je to slabota. Kdybych neslyšel starší desky, tak bych možná nebyl tak přísný, ale takhle je těch 5,5 fakt maximum
btw. můžeš dát druhý pohled
Sicky: myslim, ze jsi se s tim hodncenim unahlil :-). Podobnou vec bych rekl o "Perfect Pitch Black"v dobe vydani, ale to album rostlo.
Novinku CAVE IN jsem dosti ocekaval a "zklamany" na 5,5 nejsem.
Dle mne "White Noise" je idealni model jak zkloubit agresivitu s melodikou. Album drzi pohromade a vubec mu nevadi ani ten zvuk - dokresluje to atmosferu.
Pokud to porovnavas v ramci jejich tvorby, tak chapu, ze to nemusi byt nejlepsi, ale ted bych rozhodne min nez 7,5 bych ted nedal.
Pokud to porovnavas s tvorbou ostatnich - podobnych snazitelu, tak i letos jsou CAVE IN naprosta spicka - min 2 body vpred :-).
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek