Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hoši, bacha jo - zase odkaz Joy Division... pámbu s náma
Nic, týkalo se to právě live hraní - kluby vs.open-air akce, prostě mě to lehce pobavilo nic víc.
Tahle deska mě zatím moc neba, jdu si dát Cure..
Naathir: Jo? O co šlo? Vždyt si ty recenze můžeš psát sám. :-) U The Horrors se zřejmě potvrdilo tvrzení, jehož jsem velkým stoupencem ( a mnohokrát se mi potvrdilo, že to tak opravdu je), a sice, že kapely produkující spíš abstraktní hudbu, jsou na živo o dost slabší než ty mainstreamově ujasněný, co dělaj songy, písně, fláky a vypalovačky.
oni fakt byli z celého sobotního programu na hlavní stage Colours nejslabší - když teda pominu nějaké odpolední ostravské ska a nepodařený comeback Vltavy
Teď jsem si vpomněl na jistý tvůj příspěvek o vylhané alternativnosti apod., ale co, nebudu tu odtajňovat svazky stb :)
V malém klubu to ale může být dobré.
A pak nekomu/necemu ver...
Na Colours jsem slysel asi 2 skladby - a pak radsi rychle prchal na Prago Union. :)
tohle album mne zatím zoufale nebaví
Já slyšel opak - živě na velkém festivalovém pódiu prej nuda. Zůstali prej jen děti, jinak hromadný únik havířů na jinou scénu.:-)
Prej dost dobrej gig na Colorz ov Ostrava...
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek