OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SB-Kicking and sreaming
Tak nový Bach už se přehnal i u mě, Strayovi díky za recenzi a tip. Fakt výborná hudba. Ten kytarista mi svými riffy občas připomene mistra Zakka Wyldea a a pár songů mi Ozzyho hlavně novější tvorbu, evokuje.
Co bych hodnotil lehce negativně je počet songů, 13 písní, byť našlapaných, mi přišlo celkem dost a u desáté věci jsem si říkal, že teď by to už mohlo skončit. Holt mi více sedí kratší stopáž, kterou měly pecky ze sedmdesátek (Rainbow-Rising mělo 6 písní) i osmdesátek, ale je pravda, že až do konce deska poměrně dobře šlape. Dovolím si ještě jednu připomínku - souhlasím, že špička hardrocku posledních let je Iommiho Fused, ale před Bacha bych zařadil ještě nové Voodoo Circle.
Jinak nelze než souhlasit, že se jedná o nadupaný, explozivní materiál s párádními hráčskými výkony a hlavně s neskutečným hlasem mistra pěvce.
to už
je Strayi na samostatnou záložku a sebrané spisy. Každopádně, já čtu Metalopolis halvně kvůli recenzím od Straye, Luise a pak novinkám, ty jsou taky moc dobře udělaný.
Jinak Sebastian mi hraje celý den do uší a už je zapsán na seznamu originálek. Hned za Gorgasm:))) hezky to vyšlo:)))
1-2 recenzie osem rokov, to už je riadny výsledok. Rešpekt. :)
Není to tím, že píšu hodně, udržuju si tempo 1-2 recenze na týden už osmý rok, ale tím, že ostatní píšou málo. :-) Jako franzo-strakovský burcíř jsem však zřejmě tímto způsobem nezabodoval, tak nějak vyklusávám sám.:-)))
Svojský?:-) Ani jsem si nevšiml, ale určitě máš pravdu.
O,o
...a jinak tedy marně hledám v dnešní Strayově recenzi slovní obrat "svojský". Už jsem si na tenhle Strayův trademark nějak zvykl. Apropós: v poslední době mi připadá, že Metalopole má k recenzování jen Straye, ale spíš to bude tím, že desky které mě zajímají recenzuje právě on.
Skid Row
Pětkrát platinová, stejnojmenná deska Skid Row se mi permanentně "válí" v mp3 a celkem často jí proženu sluchovodem. Bach je famózní zpěvák a na téhle fošně co skladba to hit - nemá slabého místa. S jeho sólovkama už nadšením šetřím... Ale pořád je to borec ať hraje v Gilmorových děvčatech nebo ne ;))
jinak
ještě dodatek. Oni i ty Saxon vycházejí ze starého dobrého rocku a rollu. Byfordův hlas mám sice ještě radši, ale i Bach vládne monstrózně:))
nu
já jsem svým založením opravdu "stará pochcaná džíska". Ale nejen death/thrashem živ je člověk, že? Skidrow jsem poslouchával. Jen jsem je nesměl vidět:))) protože ta image, to nejde. Teď už je Sebastian aspoň "trošku" víc chlap:))
Každopádně Bachova nová deska kope. Koneckonců Kicking and Screaming. A má to tu výhodu, že to můžu pustit i v autě, když vezu někoho z práce:))) Jinak ten mladej novej kytarista hraje opravdu zajímavě....
Jsem náhodou na krámu, tak s veškerou poctivostí reaguji. Překvapils mě, že vůbec Bacha reflektuješ, od fanouška SAXON bych čekal jiné zájmy. BACH i ranní SKID ROW to byla riadná dělovica - poslední skutečně VELKÁ americká hairmetalová kapela.
ano
dnes musím s recenzí souhlasit v plném znění (všímáš si Strayi:)))?).
Takhle nějak by se měl hrád heavík. Mě to baví víc než letošní Alice. Takováhle deska je do aut ajak dělaná:)) Starou fordku, mladou starou a dlouhá dálnice........to ve mě nějak tahle deska evokuje:))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek