Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Running Wild
I poslední s Jorgem se dá poslouchat,ale souhlas s autorem,toto je poslední pořádná deska Running Wild!Hraju ji dodnes s nostalgii a vzpomínkama na skvělou kapelu s pentagramem a Adrianem našitym na vestě džísky.
obě desky jsou kultovní rw rukopis
death or glory - dokonalá melodická souhra a skvělé nápady, zkrátka bomba.
blak hand inn - speedový kvapík s dokonalou rytmikou a energií projevu, zkrátka bomba č.2
Na Blacku jim naskočil druhý dech :) ale pak hned zhasl a už nenaskočil
Death or Glory jasný top RW. V devadesátých letech jim došly melodie.
Neposlouchat teď setlist Blindů z Brna, tak si tam jedny RW vrznu ... Třeba zítra v práci ...
Důvodem je zřejmě mix ve kterém je upozaděný Kasparekův hlas. Tohle je případ i Blazon Stone. Pile Of Skulls je jejich jasná jednička v devadesátých letech.
Já nedám dopustit na Pile Of Skulls. Na Black Hand mi příjde divný zvuk, který nemám rád ani na Port Royal.
Od Under JollyRoger po Death Or Glory je to desítkovej vrchol německého metalu ( s jerichem, keepery a 3.-4.Blindy samozřejmě). :-)
Já mám nejradši Blazon Stone, ale sem v tom skoro sám.. Hlavně kvůli srdcovce http://www.youtube.com/watch?v=kZayYRTIzXs RW sou vlastně jedinej pravej power metal co sem kdy poslouchal:))
Ano Lemmy, tohle je poslední kvalitní RW! Souhlas.
zrovinka to poslouchám, kucíí opravte ten obal .-)
špatný cover
Black Hand Inn se mi taky hodně líbí. Ale prosím, opravte si cover. Ten co tam teď máte je z alba "Blazon Stone"
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek