Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová lenka dusilova je veľmi príjemná....
Nebo Šarlotkou Gainsbourg.
radalf : kdybys to chtel osvezit spetkou prijemneho 'popu' klidne sahni po joss stone, norah jones nebo mj blige...
radalf : prcnul by sis, co //:=]
KB vyvraci mytus, ze pouze muzi zraji jako vino...
V poslední době tyhle intelektuální milfky (bush, amos, mckennitt, soley) poslouchám dost rád a teď, když i v praze konečně sněží, ta deska získává jeste jiný rozměr
Výborná deska. Atmosférou mi to dost připomíná Felt Mountain od Goldfrapp.
Souhlas a pochvala
moc hezké album a recenze pěkně napsaná. Dík.
Parada!!!
LW
...art pop :D ...
Kate Bush na Metalopolise.. Odo mňa veľká pochvala :) Len mi tam nepchajte stále ten artrock, vyskakuje to tu na mňa z každého druhého postu
mas naprostu pravdu. skor som tym mal namysli obecny stereotyp, ktory o kate bush panuje. vacsina ludi ju ma proste v kategorii kim wilde alebo belinda carlisle:-)
Dalas...
...od prvých momentov, čo sa KATE zjavila na hudobnej scéne, ju art rockeri na konci 70.rokov jednoznačne prijali za svoju... hovoriť o nej , ako o popovej speváčke je ...minimálne pošetilé... ale fajn recka o žene , ktorá pre muziku a umenie v nej urobila, ako žiadna iná...
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokoj
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Vložit diskusní příspěvek