Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tak, solídna vec.
Nove Desecravity vyucuje, ide dost do Whisper Supremacy, v ramci dnesneho tech death vsak spicka, moja urcite:) Pekne to klze do usiska..
No mňa v tomto žánri už dlhší čas neodrovnal nikto tak, ako títo Japonci so svojím debutom. Výborná vec, pekná recenzia.
u me to taky roste s poslechama, celkem souhlas i s recenzi, origin of hate and eternal cryptommolation! ;-)
Nevím jak toto, to musím nejdřív poslechnout, ale třeba Defiled - Divination bylo dobré... dodnes poslouchám na CD, které jsem úplnou náhodou sehnal před skoro desíti lety... tam byly choré songy s až jazzovou basou. Akorát ty texty... v každé třetí větě bylo yuuuuuoooooor badííííí... zbytek si doplňtě... prostě amrikánská klišé tak deset let zpátky (pod roku vydání Divination). Ale hudba jak do studentíků z japonské konzervatoře...
vis jak -> musis tomu dat vic :)
U me to s casem porad rostlo, treba treti song uplne bez chyby. Zrovna takovahle deska tady posledni dobou chybela...
no neni to zly, trochu Cryptocats, ale asi z toho nejsem tak mnau jako ty :)
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek