OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tak, solídna vec.
Nove Desecravity vyucuje, ide dost do Whisper Supremacy, v ramci dnesneho tech death vsak spicka, moja urcite:) Pekne to klze do usiska..
No mňa v tomto žánri už dlhší čas neodrovnal nikto tak, ako títo Japonci so svojím debutom. Výborná vec, pekná recenzia.
u me to taky roste s poslechama, celkem souhlas i s recenzi, origin of hate and eternal cryptommolation! ;-)
Nevím jak toto, to musím nejdřív poslechnout, ale třeba Defiled - Divination bylo dobré... dodnes poslouchám na CD, které jsem úplnou náhodou sehnal před skoro desíti lety... tam byly choré songy s až jazzovou basou. Akorát ty texty... v každé třetí větě bylo yuuuuuoooooor badííííí... zbytek si doplňtě... prostě amrikánská klišé tak deset let zpátky (pod roku vydání Divination). Ale hudba jak do studentíků z japonské konzervatoře...
vis jak -> musis tomu dat vic :)
U me to s casem porad rostlo, treba treti song uplne bez chyby. Zrovna takovahle deska tady posledni dobou chybela...
no neni to zly, trochu Cryptocats, ale asi z toho nejsem tak mnau jako ty :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek