Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tak, solídna vec.
Nove Desecravity vyucuje, ide dost do Whisper Supremacy, v ramci dnesneho tech death vsak spicka, moja urcite:) Pekne to klze do usiska..
No mňa v tomto žánri už dlhší čas neodrovnal nikto tak, ako títo Japonci so svojím debutom. Výborná vec, pekná recenzia.
u me to taky roste s poslechama, celkem souhlas i s recenzi, origin of hate and eternal cryptommolation! ;-)
Nevím jak toto, to musím nejdřív poslechnout, ale třeba Defiled - Divination bylo dobré... dodnes poslouchám na CD, které jsem úplnou náhodou sehnal před skoro desíti lety... tam byly choré songy s až jazzovou basou. Akorát ty texty... v každé třetí větě bylo yuuuuuoooooor badííííí... zbytek si doplňtě... prostě amrikánská klišé tak deset let zpátky (pod roku vydání Divination). Ale hudba jak do studentíků z japonské konzervatoře...
vis jak -> musis tomu dat vic :)
U me to s casem porad rostlo, treba treti song uplne bez chyby. Zrovna takovahle deska tady posledni dobou chybela...
no neni to zly, trochu Cryptocats, ale asi z toho nejsem tak mnau jako ty :)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek