Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nejslavnější
Nejslavnější americká skupina byli vždycky Kiss.
Van Halen nikdy patřili do první ligy jen chvíli.
Bezsporu skvělí muzikanti, muzika plná nápadů, ale nedotažené aranže.
Některá alba nápady překypují, ale jen v náznacích, nerozvedené. Typický znak VH. Pro styl, jaký skupina hrála velká chyba. Potenciál VH vždycky měli.
1984 bylo nejúspěšnější, protože bylo zaměřeno na středoproudé posluchače.
Tak, tak. A ja sa s ním občas aj zhodnem, čo sa vkusu týka. :)
Strayuv vkus jde sice uplne mimo mne, ale recky ctu poctive. Kluk to umi podat poctive jako malokdo...
:-) Díky. Říkáš pauzírování a zimní příprava mi svědčí, vracím se silnější než kdy dříve? :-))
Skutečně našláplé řádky, výborně Strayi. K bodování nemám zásadní připomínky:)
Skvělé. Hodnocení alb až na 1984 (dal bych o jeden bod méně) a Fair Warning (dal bych o jeden víc) je stejné jako u mě. Už se těším na druhou část a na moje nejoblíbenější For Unlawfull Carnaval Knowledge. Diky ti
Imothep: Díky. I já se těším.:)
Paradni profil, uz se tesim na druhou polovinu, ktera bude urcite zajimavejsi, nejen co se udalosti a zvratu kolem postu zpevaka tyce.
Fair Warning je pro mě nejlepší album VH. Navíc myslím že nejde o nějakou zábavnou věc
Pekný článok, Stray... I keď to hodnotenie Fair Warning je pre mňa určite na úrovni debutu.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek