Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
...A tady je první ukázka z novinky, za mě dobrý:
https://www.youtube.com/watch?v=PkOqzLUXPAU
Nová deska se jmenuje In Extremis, venku bude 7. dubna, má 10 skladeb a jak jinak, podle promo prezentace se má jednat o návrat k duchu raných alb a tak podobně, jak se to už píše. Každopádně se těším.
nazivo prej na hovno
Diabolic Impious Evil
fajn recka
Ten album predtým je solídna práca, lenže vzhľadom na to, že v Poľsku sú takýchto peklom napáchnutých deathmetalových kapiel tony, a keď už niečo vydajú, má to úroveň, mi ako nejaké veľké prekvapenie neprišiel, skrátka niečo ako Behemoth, do toho kus americkej a európskej klasiky. Zvyšok diskografie som si zbežne prebehol počas toho ako tie albumy vychádzali, hlbšie dojmy to u mňa nezanechalo.
Díky za tip! Už dlouho se chystám doplnit si znalosti o tuto kapelu. Jaká další alba by vyzdvihl / doporučil Martin, či další znalci tvorby Azarath?
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek