OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
album out ... otazka je, aky bude uspech.
zianda recenzia? ani rudi to nezvladne?
Hlavně víc prog, když 2 členové barren earth hrají v nějaké retro art-rockové kapele, což je teď ve Skandinávii a Finsku součást dobrého hudebního vychování:-)
nove album vonku ... viac doomu, teda viac vsetkeho :-). opeth sa ma co ucit :-D.
Astennu: mne na nom prekaza ta slaba artikulacia a celkova neohrabanost, k uhladenemu prejavu kapely mi to velmi nesedi
a As It Is Written je neuveritelna pecka
jeste vice retra nez minule, rekl bych...
ad vokaly - growling mi naopak prijde nadprumerny, zato cisty zpev sice pekny, ale takovy "utaply" a nesmely...
kazdopadne spokojenost
mimochodom,záverečná skladba je úplne zbytočná.
Mne sa akosi nechce do sústredenejšieho posluchu, zatiaľ som to len tak zbehol, uvidíme čo z toho časom bude. Oproti minulému albumu aj oproti EP sa mi to ale zdá bezzubé. Growling ma až tak neruší, na Kotamäkiho som zvyknutý, ale čo majú znamenať tie čisté spevy?! Taký som z nich zmätený, že ani neviem čím to je - výkonom či zvukárinou, ale sú skrátka o triedu horšie, než som čakal.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek