Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Určitě nejlepší deska od Victory. Klasický Rolf pro své fanoušky! Nových nenajde.
novinka
se da poslouchat!
...no tak novinka oproti minulemu paskvilu Shadowmaker, zdarny pokus o navrat do starych vod.
Zatial celkom slusne!
Tak to bude pacientů víc. Taky se mi ty poslední Rolfoviny líbí. Je samozřejmě mnoho důvodů, proč ty desky nenávidět, to nepipírám, ale Rolf je Rolf:-))))
Preco by sme ta mali zozrat?skor bych sa priklanal k tomu ,ze ti treba pomoct.Najskor by sme mohli zacat navstevou lekara ,pre zaciatok snad postaci nejaky slusny ,specialista usny :)
V obdobi ked vyslo Death or glory az po Pile of skulls patrili RW medzi mojich top 4 tradicne metalovych spolkov. Potom uz som stale tazsie prichadzal na kazdy dalsi album. Mozno este Black Hand Inn som sa vazne odbavoval a potom nuda z ktorej ma obcas nejaky song vytiahol. No inac nic. Potom rozpad co ma aj tak hodne mrzelo. No asi ma zozeriete, ale ja navratovy album RW zeriem. Od Pile of skulls som si nepustal album RW s takou radostou. Jasne ze nenavdim automatickeho bubenika a lacnu digitalnu produkciu, no tento album je proste podla mna vyborny. Rolfovi praca na glam punk rock n rollovom projekte Toxic Taste, ktory je mimochodom pre mna bomba a hard rockovom Giant X, hodne pomohli. Dufam, ze nabuduce uz ale dufam s normalnou zostavou.
Mne sosobne je vcelku jedno ci sa prete o tom ci je alebo nie je to dielo hodné RW.Pri cisteni svojho PC som tento hnoj vymazal a nemyslim ,ze sa k nemu este vratim ! :)
Marty: Se zvukem Port Royal nemám nejmenší problém. Píšerný zvuk má třeba remasterovaná (1999) verze Black Hand Inn. Originál jsem bohužel neměl tu čest slyšet.
Hm, to je jedna strana mince. Druhá je komerční úspěch a ten je zatím největší z dosavadních desek. V Německu 12 příčka žebříčku! Každopádně absolutně chápu reakce většiny lidí.
http://www.metal-archives.com/reviews/Running_Wild/Shadowmaker/328813/Empyreal
Walram je prostě gentleman, toto gentleman nebyl :)
Já mám nejradši alba z 90. let do Rivalry (včetně), Port Royal sice fajn, ale s PŘÍŠERNÝM zvukem (to se dnes skoro nedá poslouchat). Vždycky se mi líbil ten mix rychlých (ty mám raději) a střednětempých skladeb plus nějaká epická promakanější. To na této desce třejmě nehrozí, takže... Slyšel jsem něco na Youtube a nezní to opravdu špatně, ale pokud je takto celá deska, tak to špatně je. U toho bych asi usnul :-).
to walram
Přesně!
Čekal jsem desku (alespoň) na úrovni The Rivalry. Myslím, že Death or Glory případně druhý Port Royal nečekal nikdo (!), ale toto mělo vyjít nanejvýš po smrti Rock ´n´ Rolfa jako nějaká stará objevená dema z doby The Brotherhood, která dotyčný nakonec nepoužil. RW má určité jméno, comeback měl na ten kredit odkázat, což se nestalo. Propadák v konzervativním RockHardu mluví ostatně za vše.
Zdravím! Já si nemůžu pomoc, ale nejedná se o dobré album a v rámci diskografie RW je jednoznačně nejslabší. Je monotónní a neobsahuje sebemenší výraznější moment, který jsem byl s to najít na každém z předchozích alb.
Navíc se jedná o o comebackové album, na které lze klást poněkud náročnější požadavky- Těšil jsem se na to, že Rolf po odmlce přijde s něčím si již dříve slyšeným (u RW nečekám žádné stylotvorné veletoče), ale hudebně poutavým. Zkrátka jsem se těšil na nějaký ten hudební nebo i textový příběh. Takový jsem bohužel nedostal.
Pokud se vám album líbí, tak je to samozřejmě v pořádku a já vám radost z něj jen přeju.
Vašek
Súhlas. Zlatá doba Running Wild je už síce preč, ale odpísať novinku ako totálnu sračku je prinajmenšom nespravodlivé.
Nemyslím si, že album Shadowmaker je takovej obrovskej průser, jak popisuje recenze. Mám všechny alba, jsem fanoušek RW od let 80´tých. Je to album uplně jiný a doporučuji poslechnout víckrát. Samozřejmě jsem čekal tak trochu druhý "Black Hand Inn", který se ale nedostavil. Přesto mám tohle album rád. Každej má tak trochu jiný ucho a já to respektuju, ale recenzent zepsnul skladbu "Lokomotive" a že ji už nikdy nechce slyšet, ale pro mě je to docela příjemná věc. Asi nejsem takovej hudební odborník, ale poslouchám to, co mě baví a "Shadowmaker" není rozhodně takovej průser, jak hudební kritik píše.
Tak jsem to přece jen slyšel a říkám - Rogues En Vogue je proti Shadowmakeru mistrovské dílo, o starších albech nemluvě.
Teď jsem si schálně pustil Genesis z Black Hand Inn a jen tenhle song má více nápadů, nasazení a schopnosti vtáhnout posluchače než celý Shadowmaker.
Stray
Samozrejme, že tie zlaté časy Raw Ride a podobných vypaľovačiek sú nenávratne preč....
Já tedy v RW uznávám jedinou rovinu a sice - "Row Ride, Row Ride áaouu..." prostě vypalovačky, nějaký vyředěný krávoviny jako dělaj ted nebo epický songy ať si strčí.
Tak venoval som tomuto albumu viacero vypočutí a musím povedať, že až taká hrôza to zase nie je. Jasné že Rolf má svoje zlaté roky už dávno za sebou, ale to čo by táto nahrávka (ako aj posledných cca 5) potrebovala ako soľ, je bubeník z mäsa a kostí.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek