OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
paci sa mi ako pri Rage ma kazdy vlastny nazor... zvycajne je "top" deska kapely dana a ( casto aj slepo ) uctievana... ja osobne napriklad nechapem co vsetci vidia na TML
Zajímavé, jak se vkus liší. Já osobně považuji Enough Is Enough za jeden z nejodpudivějších popěvků společně s dýňovým Laudate Dominum. Každopádně RAGE vydali 2 geniální desky + 2 další kvalitní kousky. Na vrcholu je Black In Mind, v závěsu hned Trapped. Dál už jen The Missing Link a Lingua Mortis. Zatímco tato díla jsou skvělá od začátku do konce, na ostatních bych marně hledal třeba jen jednu zajímavou skladbu.
já myslim. že z těch obřích fesťáků, kde hrajou, maj velké přijmy + se určitě prodávaj jejich starší desky, takže minimálně Peavy je za vodou a o Smolskim si taky nedělám iluze vzhledem k jeho bočním aktivitám :ú)
"....a dáme si rok prázdniny, než dojdou prachy"
No neverím žeby z toho mali až toľko prachov :)
Pívy a ti dva ostatní už to berou jako práci. Natočíme desku podle osvědčených receptů, nasypem tam sóla s technickejma vypíčeninama, uspokojíme ty co nás měli rádi s orchestrem i jako bigbít, dáme fotosession, natočíme klip ve filmovém stylu, ale zase ať to moc nestojí, vyrazíme na tour, který se bude jmenovat stejně jako deska a dáme si rok prázdniny, než dojdou prachy. Nic víc ta kapela není.
Když už si od nich něco poslechnu, tak WTOS a Missing Link. Jinak jsem je už taky odmávl jako zbytečnost.
asi taky, sekaj to jak baťa cvičky, ale prostě nemám ho rád a s Mannim to bylo nejlepší a období s řekama taky bylo lepší než to potom
Já nevím, ale není problém té kapely v celkovém vyčerpání? Už jsem jí dlouho neslyšel, ale Smolski tam původně vnesl strašně svěží vítr.
Mari - však jo, to byl ještě mírně napozadí, resp. nehrál prim
To jsme tenkrát vyrazili s bandou na nákup kazet do Polska. Kamarád doporučil prý nějaké Rage, kteří právě vydali novinku Trapped! Naslepo jsem koupil a doma neposlouchal nic jiného.:-) Ještě vlastně Fear Of The Dark.
Mildí: WTOS hodně vyšperkoval právě Smolského styl hry...
Mari - tak jasně, Peavyho rukopis se asi přes noc změnit nemohl, a Welcome, resp. něco z Unity bylo ještě gut, ale prostě Smolskiho exibiční pojetí hry převážilo a nyní už je to prostě nudné k uzoufání
První alba RAGE co jsem slyšel byly "Secrets Of A Weird World" a tehdy novinka "Reflections Of A Shadow" - obě byly solidní, "Trapped" je však překonalo a pro mne předstvuje vrchol období s Mannim Schmidtem u kytary. Následující "The Missing Link", přestože na něj hodně lidí pěje chválu, mě vůbec neoslovilo (asi tam bylo oproti minulosti málo ječení, málo refrénů a celkově tam bylo všechno takový krocený, např. středotempý riffování + méně ublázněný vokál). Od roku 1993 tak podle mne nastalo u RAGE pár let krize, to jsou ty dlouhatánský hutný alba z prostředka devadesátek + Ligua Mortis.:-) Všechno rozčíslo až skvělá fošna XIII + Ghost, což jsou podle mne nejlepší alba a samosebou první tři desky v novém století (Welcome, Unity, Soundchaser) kde už je Smolski, ty vrcholné období zdařile prodlužují a dále rozvíjí a vytvrzují. Co přišlo po roce 2004 už mne moc nezajímalo.
RAGE
absolútny súhlas s Jankom Koščom. albumy trapped a missing link sú pre mňa dodnes kultové.ja to považujem za absolutný vrchol kapely...dnes už ma ich tvorba neoslovuje a radšej sa vžy vraciam ku klasickej zostave v troch!!!Trapped je geniálny album a som štastný ,že ho mám aj v japan verzii.
Zlaté časy Rage! V té době naprosto dokonalý zvuk a kapela šlape jak dobře namazaný stroj. A Fast As A Shark je jeden z nej coverů co znám!!
Nesmysl, i nástup Smolského byl skvostný a RAGE zněli odlišně (od zbytku světa i od své historie)...
jj, je to zajímavé, jak panuje (zde a asi i jinde) vzácná shoda, co se osoby Manniho týká, jeho hra odlišovala RAGE od zbytku pelotonu, nyní je to jen prostoduchá úderka
Nie som síce ešte zoznámený s celou rozsiahlou diskografiou tejto kapely, ale "Trapped!" je zatiaľ určite to najlepšie čo som od nich počul (aspoň v rámci zlatej zostavy Wagner-Schmidt-Efthimiadis). Klenot power metalu deväťdesiatych rokov. Po vypočutí skladieb ako "Enough Is Enough", "Body Talks" či "Baby I'm Your Nightmare" s úchvatnými gitarovými sólami sa nečudujem tím ktorí smútia za Mannim Schmidtom, ktorého hra bola naozaj zo všetkých gitaristov RAGE najlepšia.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek