Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dobre mu tak, hovädu násilníckemu.
Redakci uniklo. https://www.nme.com/news/music/neurosis-singer-scott-kelly-retires-from-music-and-admits-abuse-3299228
https://soundcloud.com/neurotrecordings/sets/neurosi
s-fires-within-fires
http://pitchfork.com/news/66269-neurosis-announce-new-album-and-tour/?mbid=social_facebook
jedine ze by pocul
si to ešte nepočul?
inast uvital by som aj recenzie na Through Silver in Blood a Times Of Grace ;)
hádej, jak jsem na něj přišel já.. sdílel ho Steve Von Till:)))
No ty vole.... Talent, nechce ho místní osazenstvo do redakce :-) ? Komentáře pod tím taky zajímavý-Dude, you are fucking great man! I heard about your reviews because ISIS posted your review of temporal on their facebook page. Keep it up man.
chlapy, tomu neuvěříte http://www.youtube.com/watch?v=xnS80YI7MzQ
"Chvílemi jsem měl pocit, že TO poslouchá mě a ne já to." - geniální koment, mám u toho stejnej pocit a už vím, jak ho pojmenovat.
Sólovky len z dosky, naživo ma príliš neoslovili. :/
Až na tu Radalfovu první větu podepisuju do posledního písmene... Ona "aura" tvůrců je u Neurosis hodně hmatatelná a u sólový tvorby Kellyho a von Tilla snad ještě výraznější
Mám za sebou pořádný noční poslech, kterej mě úplně smetl... Je docela prdel, že na Neurosis není, viděno rádoby objektivními měřítky, nic až tak zvláštního. Speciálně pokud jste tu kapelu objevili až zpětně po setkání s Cult of Luna, Burst a spoustou dalších kapel, které se od nich učily. Co je ale úplně někde jinde je ten prožitek, ta zralost a životní zkušenost. Mám rád muziku, kterou nemůžou hrát dvacetiletí kluci, protože za sebou při nejhorší vůli nemají dostatek sraček. Tohle je jedna z nich.
A co je dolezitejsie: kym pred par rokmi sme sa v priamom prenose bavili o zasadnych post-metalovych doskach, ktore svietia dodnes, dnes uz je posuvanie zanru vynimka
Nebylo.
Ale post-metalu bylo pred peti lety vyrazne vic, dnes ti sami lidi hrajou djent. I kdyz i tenhle taky odezniva.
Rdical Cut : a bylo tomu - s privrenyma ocima - snad nekdy jinak ?
fakt je, z tzv. post metalu vydava nadpriemerne dosky len par kapiel. aj to su uz viacmenej veterani.
staci sa pozriet na boom spred par rokov a terajsi upadok zaujmu + pozornejsie citat, ze pisem o roku 2012, nie o (ne)moznom buducom zvrate :)
"Post-metal môže byť v roku 2012 formálne vyčerpaný a na ústupe", tyhle odbornický kecy miluju. Bla, bla, bla. Kdysi se psalo o Black Sabbath něco stejnýho. Nehraj si na děda vševěda.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek