OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
....se svezli na vlně grunge.... kdy hladový post-komunistický publikum hltalo cokoliv za západu....
...Nirvana po Bleach je prostě jen dobře zabalenej pop-rock.....
Hezký šablony! Ano,nějakou tu hudební příručku jsi asi fakt četl. To už jsem viděl psáno tisíckrát. Po hudební stránce toho nic moc extra společnýho neměli, i když přávě před v podstatě hardrockovým Bleach nebo naopak těsně před In Utero by tam člověk ty "paralely" (taky slušný klišé) našel. Jen nechápu, proč to dělat. Proč se v tom nimrat a hrát si na hudebního snoba (kterýho jsem z tvýho prvního příspěvku dost cítil). Tyto skupiny k sobě celkem padnou - a právě že nejde jen o muziku, ale taky jsou tu jiný souvislosti, o nichž není třeba se rozepisovat. Buď zdráv.
@pavli
Naposloucháno mám dost, to mi věř. A jestli jde o to, že spolu byli na turné a na východ se svezli na vlně grunge, v době kdy hladový post-komunistický publikum hltalo cokoliv za západu, tak OK.
Ovšem jestli ti přijde tvorba Sonic Youth a Nirvany srovnatelná, tak se moc nemáme o čem bavit. Nirvana po Bleach je prostě jen dobře zabalenej pop-rock, Sonic Youth ještě na Sister poměrně experimentovali zvukově a i potom si drželi slušnou úroveň textů i když hudba byla přímočařejší.
hyperion: panečku, ty seš ale nonkonformní týpek... Něco si prosímtě o obou kapelách přečti (a poslechni).. něco víc..
nie som si isty, co vsetko pisal Milda, ale presne to sa od SONIC YOUTH v tomto obdobi (<---) ocakavalo... okrem toho spolu boli aj na turne atd.
Ale tak pánové, dávat do jedný škatulky experimentální (i když po Daydream Nation dost komforní) SY a popvou Nirvanu?
noizzzzy
este dodnes si pamatam ako ma uchvatil ako maleho fagana klip 100 percent jednak hudobne jednak ako klip bol to jeden z prvych impulzov co ma dostal ku skateboardingu:)
sonic youth sa na tomto albume predvadzaju vo viacerych polohach a vsetko im sadne ale aj mne sa asi najviac paci theresa´s sound world
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek